{"CACHEDAT":"2026-05-18 11:01:05","TRANSLATEDAT":"2026-05-18 11:01:05","SOURCESIGNATURE":"32b84421fe2f8b285102840ef43e99022bea7869eecc8c4dd962ebabd8edd5ff","SLUG":"click-be-wise-think-twice-Nu0x9T83SQ","MARKDOWN":"# **Arguments**\n\nStatements or reasons put forward to support or oppose a specific claim or position.\n\n## **Components of an Argument**\n\n* **Claim:** The main point or assertion being made.\n* **Evidence:** The supporting data or information.\n* **Reasoning:** The logical connection between the evidence and the claim.\n* **Backing:** Additional support for the warrant.\n* **Qualifier:** Statements that limit the strength of the claim.\n* **Rebuttal:** Counter-arguments or evidence that challenge the claim.\n\n# Deceptive Tactics\n\nDeceptive tactics in media and information manipulation are diverse and constantly evolving. And while all disinformation is deception, not all deception is disinformation. Deception is a broader category that includes any act intended to mislead, show the false and hide the truth. Examples of deceptive tactics are:  \n\n* **Lying:** Lying involves making up information or altering genuine information to deceive. This includes manipulating texts, quotes, photos, audios or videos deliberately to change their meaning or context, while still appearing authentic.\n* **Omission:** Omission involves deliberately withholding crucial information that could significantly alter the understanding or perception of a story or an information. Omissions is hard to recognise but is deceptive, as what is left unsaid can be as impactful as what is explicitly stated.\n* **Fabrication:** Some actors create entirely false content designed to mislead and cause harm. This can range from fake news articles, elaborate hoaxes to deepfakes. Generative AI-Tools can be easily misused to fabricate any kind of highly convincing content (images, audios, videos) to deceive.\n* **Misrepresentation:** Misrepresentation involves different deceptive tactics like making false connection, for example when headlines, visuals, or captions don't accurately represent the actual content. When genuine content is shared with false contextual information, for example an image taken out of context, it is done to deceive through framing the narrative in a particular way. Also, fake social media profiles or websites that impersonate genuine sources to appear credible is a deceptive techniques that is often used in media and information.  \n\nTo identify deceptive tactics common verification strategies should be used, especially evaluating whether the author might have a motive, such as financial benefit, political gain, or fame, that could affect the objectivity of the information; Considering who benefits from the information being believed or spread; Checking if the information presents multiple viewpoints or if it seems one-sided.  \n\n### ☑ Purpose Behind Information\n\n\n:::success\n- [ ] Inform – Provide facts, data, or explanations (e.g. news reports, documentaries)\n- [ ] Persuade – Influence opinions or actions (e.g. opinion articles, political ads)\n- [ ] Entertain – Amuse or engage the audience (e.g. movies, memes, comedy shows)\n- [ ] Sell something – Promote a product or service (e.g. ads, sponsored posts)\n- [ ] Educate – Teach or build knowledge/skills (e.g. textbooks, tutorials)\n- [ ] Inspire – Motivate or uplift (e.g. speeches, inspirational videos)\n- [ ] Manipulate – Mislead for personal, political, or financial gain (e.g. propaganda, disinformation)\n- [ ] Raise awareness – Highlight social, health, or environmental issues (e.g. campaigns, PSAs)\n- [ ] Document – Record events or information for future reference (e.g. archives, legal records)\n\n:::\n\n# **Evidence**\n\nFacts, data, or information that provide support for a claim or argument.\n\n## **Types of Evidence**\n\n* **Empirical Evidence:** Data and observations from experiments or real-world studies.\n* **Statistical Evidence:** Numerical data that illustrate trends, correlations, or patterns.\n* **Testimonial Evidence:** Statements or endorsements from experts or witnesses.\n* **Anecdotal Evidence:** Personal stories or examples that illustrate a point.\n* **Documentary Evidence:** Written records, documents, or publications.\n\n# Evidence-Based Arguments\n\nAn evidence-based argument is a claim or position supported by objective evidence such as data, research findings, or reliable observations. This approach ensures that arguments are logical and persuasive, relying on factual support rather than emotion or anecdote. It involves presenting a clear thesis and systematically connecting it to the evidence.\n\n### ☑ Verbal Cues that Indicate Arguments and Evidence or Examples\n\n\n:::success\nWhen assessing information critically, it is essential to identify evidence and well-established arguments. Here are some tips to help you in this process:\n\n- [ ] Identify if a piece of information refers to the primary source of data (the original scientific publication or the original dataset).\n- [ ] Check if a piece of information presents potential benefits and harms in the same way by not overestimating nor underestimating any of them. (E.g. \"This data indicates that it can be used to \\[potential benefit\\]. However, it also has the limitation of \\[potential negative aspect\\]\").\n- [ ] Pay attention to the adjectives used to describe the findings. They can be showing a subjective ways of presenting data and information. (E.g. \"This ==amazing== finding will be used for disease prevention\").\n- [ ] Review if a piece of information is opened to uncertainty and considers several possible outcomes. Avoid absolute statements. (E.g. *\"The new treatment __==will cure cancer==__\"*).\n- [ ] Check if the piece of information recognises that some aspects of the issue are unknown as socio-scientific issues are complex and with several potential solutions. (E.g. *\"Although some advances were made, there are details of its mechanism of action that __==are still unknown==__*\").\n- [ ] Analyze the consistency of the message.\n\n:::\n\n\n:::info\n* Vrij, A., Fisher, R. P., and Leal, S. (2022). How researchers can make verbal lie detection more attractive for practitioners. *Psychiatry, Psychology and Law, 30*(3), 383-396. [https://doi.org/10.1080/13218719.2022.2035842 ](https://doi.org/10.1080/13218719.2022.2035842)\n\n\n* Watson, C. (2022). Many researchers say they'll share data — but don't. *Nature, 606*, 583. *https://doi.org/10.1038/d41586-022-01692-1* \n* World Health Organization (WHO). (2020). Communicating and Managing Uncertainty in the COVID-19 Pandemic: A quick guide. \n\n:::\n\n\n## \n\n### ☑ Context of Information\n\n\n:::success\n- [ ] Identify the source / the author.\n- [ ] Identify why it was created.\n- [ ] Identify where it was created.\n\n\n- [ ] Identify local issues or perspectives that might shape the information.\n- [ ] Identify when it was created.\n- [ ] Identify underlying assumptions that might shape the information.\n- [ ] Identify for whom it was created.\n\n:::\n\n\n# Information \n\n### ☑ Identify Quality of Information\n\n\n:::success\nA criteria-based checklist to compare information from different sources is a structured approach to assess the quality, reliability, and relevance of the information from different sources. Journalists and fact-checkers use specific criteria to compare and evaluate the quality of information from different sources:\n\n\n**Criteria to assess the quality of information**\n\n* **Timeliness:** Identify the publication dates and if the information is current. \n* **Accuracy:** Check if the information is factually correct.\n* **Completeness:** Check if the information answers all 5W1H questions: What? Who? Where? When? Why? How? (distinguish superficial from in-depth information)\n* **Objectivity:** Identify who is quoted. Check if the information is balanced.\n* **Transparency:** Check if sources, methods, or data are clearly cited?\n\n:::\n\n\n# Logical Fallacies\n\n### ☑ Logical Fallacies\n\n\n:::success\n- [ ] Check for hasty generalisations - Conclusion from too little evidence.\n- [ ] Check for false dilemmas - Limiting options to two when more exist.\n- [ ] Check for straw man arguments - Misrepresenting a position to refute it easily.\n- [ ] Check for appeals to ignorance - Claiming truth due to lack of disproof.\n- [ ] Check for appeals to authority - Assuming truth based on authority alone.\n- [ ] Check for red herrings - Distracting from the main issue.\n- [ ] Check for false causes - Confusing correlation with causation.\n- [ ] Check for ad hominem - Attacking the person, not the argument. \n- [ ] Check for ad populum - Arguing truth from popularity.\n- [ ] Check for slippery slopes - Asserting one step leads to extremes.\n- [ ] Check for circular reasoning - Using the conclusion as a premise.\n\n:::\n\n\n:::info\n* De Waele, A., Claeys, A. S., and Opgenhaffen M. (2020). Preparing to face the media in times of crisis: training spokesperson' verbal and nonverbal cues. *Public Relations Review, 46*(2), 101871. [https://doi.org/10.1016/j.pubrev.2019.101871 ](https://doi.org/10.1016/j.pubrev.2019.101871 \"Persistent link using digital object identifier\")\n* Lu, F., and Sun, Y. (2022). COVID-19 vaccine hesitancy: The effects of combining direct and indirect online opinion cues on psychological reactance to health campaigns. *Computers in Human Behavior, 127*, 107057. [https://doi.org/10.1016/j.chb.2021.107057 ](https://doi.org/10.1016/j.chb.2021.107057 \"Persistent link using digital object identifier\")\n* Van der Bles, A. M., Van der Linden, S., Freeman, A. L. J., Mitchell. J., Galvao, A. B., Zaval, L., and Spiegelhalter, D. J. (2019). Communicating uncertainty about facts, numbers and science. *Royal Society Open Science, 6*, 181870__.__ [http://doi.org/10.1098/rsos.181870 ](http://doi.org/10.1098/rsos.181870)\n\n:::\n\n# Reverse Image Search\n\nA reverse image search is a technique that allows you to search and find information - about an image or/and its content - using an image instead of text. This technique can help you find a high-resolution version of an image, find similar images, or identify the original source of an image.\n\nAn online image finder is an incredibly useful tool for verifying content, finding higher resolution versions, or identifying the origin of an image. \n\n\n:::info\n* *Reverse image search - find similar images online* (no date) *DNS Checker*. Available at: https://dnschecker.org/reverse-image-search.php (Accessed: 5 December 2024) \n\n:::\n\n## Examples\n\n* \n* \n* \n* \n* [https://lenso.ai/](https://lenso.ai/el)\n* \n* \n\n# Manipulation\n\n# **Messenger's Motives to Distort Information**\n\nTypical reasons why messengers might distort the messages of authors include: \n\n* Personal Bias: A messenger may alter the content to align with their own beliefs, values, or interests, influencing how the message is conveyed to support a specific viewpoint or narrative.\n* Misinterpretation: A messenger might misunderstand or misinterpret the original message.\n* Sensationalism: A messenger may exaggerate or distort the information to make it more dramatic or appealing to their audience.\n* Simplification: A messenger might simplify or alter the original content to make it more accessible or understandable to their audience.\n* Intentional Manipulation: In some cases, messengers might deliberately modify the information for purposes of manipulation, to deceive or persuade the audience to adopt a particular view or take a specific action.\n\n### ☑ Evaluate Messenger's Possible Motives\n\n\n:::success\nTo evaluate whether a messenger has delivered information correctly or distorted it, the following aspects can be assessed:\n\n**Transparency & Consistency with Original Source:** \n\n- [ ] Does the messenger provide clear references to the original source?\n- [ ] Does the messenger's message align with the original content or author's intentions?\n\n\n- [ ] Are there significant discrepancies between what the messenger says and what the author communicated?\n\n**Motivation, Bias & Reputation:**\n\n- [ ] Does the messenger have any personal, financial, or ideological interests that might influence how they present the information? \n- [ ] Is the messenger known for a particular viewpoint or affiliation that could color their interpretation of the information? \n\n\n- [ ] What is the messenger's track record in delivering accurate, trustworthy information?\n\n**Objectivity or Use of Emotional Appeal:** \n\n- [ ] Does the messenger present the information clearly and objectively, or do they inject personal opinions or emotional language that could skew the message?\n\n:::\n\n\n:::info\n* Hallam, S. (no date) *Research guides: fact from fiction: author credibility*. Available at: https://libguides.whitworth.edu/factfromfiction/authorcredibility (Accessed: 5 December 2024).\n\n\n* Port, G. (no date) *All saints' college libguides: research & referencing: source evaluation*. Available at: https://libguides.allsaints.wa.edu.au/c.php?g=929914&p=6721908 (Accessed: 5 December 2024).\n\n:::\n\n# Verbal Cues that Indicate Opinions or Uncertainty\n\nDifferentiating between evidence and opinion is a fundamental step when assessing information critically. \n\n## Tips to Help You to Identify Opinion:\n\n\n:::tip\nIdentify the language associated with personal beliefs. (E.g. *\"I believe\"*, *\"I think\"*, *\"Personally\"*, etc.)\n\n:::\n\n\n:::tip\nIdentify the expressions associated with personal interpretation of data, especially when the source has no expertise in the field. (E.g. *\"From this it can be deducted that….\", \"\"* ).\n\n:::\n\n\n:::tip\nPay attention to the underlying beliefs, emotions and/or political/economic/societal orientation that can be affecting the way information is communicated.\n\n:::\n\n\n:::tip\nPay attention to the tone with which the information is communicated. (E.g. when the tone sounds urgent, the feeling of urgency is increased in the receptor of that information).\n\n:::\n\n\n:::tip\nIdentify if uncertainty is clearly communicated. (E.g. \"*Our data show that 50 out of 1000 participants have \\[X\\] characteristic*\"; \"If we continue this path, this future climatological scenario is unlikely to become a reality\").\n\n:::\n\n\n:::tip\nBe aware of the indirect ways of expressing opinion. (E.g. Reacting to a post or to a comment on a post; Sharing a post.)\n\n:::","HTML":"

Argumenty

\n

Tvrzení nebo důvody předložené na podporu nebo proti konkrétnímu tvrzení či stanovisku.

\n

Součásti argumentu

\n
    \n
  • Tvrzení: Hlavní bod nebo tvrzení, které je předkládáno.\n
    • \n
  • Důkaz: Podpůrná data nebo informace.\n
    • \n
  • Odůvodnění: Logická souvislost mezi důkazy a tvrzením.\n
    • \n
  • Podpora: Dodatečná podpora pro tvrzení.\n
    • \n
  • Omezení: Výroky, které omezují sílu tvrzení.\n
    • \n
  • Vyvrácení: Protiargumenty nebo důkazy, které zpochybňují tvrzení.\n
    • \n
\n

Klamavé taktiky

\n

Klamavé taktiky v médiích a manipulace s informacemi jsou rozmanité a neustále se vyvíjejí. Ačkoli veškerá dezinformace je klam, ne každý klam je dezinformací. Klam je širší kategorie, která zahrnuje jakýkoli čin, jehož cílem je uvést v omyl, ukázat nepravdu a skrýt pravdu. Příklady klamavých taktik jsou:  

\n
    \n
  • Lhaní: Lhaní zahrnuje vymýšlení informací nebo pozměňování pravdivých informací za účelem klamání. Patří sem záměrná manipulace s texty, citacemi, fotografiemi, zvukovými záznamy nebo videi s cílem změnit jejich význam nebo kontext, přičemž stále vypadají autenticky.\n
    • \n
  • Vynechání: Vynechání zahrnuje záměrné zadržování klíčových informací, které by mohly významně změnit pochopení nebo vnímání příběhu či informace. Vynechání je těžké rozpoznat, ale je klamné, protože to, co zůstane neřčeno, může mít stejný dopad jako to, co je výslovně uvedeno.\n
    • \n
  • Vymýšlení: Někteří aktéři vytvářejí zcela falešný obsah určený k uvedení v omyl a způsobení škody. Může se jednat o falešné novinové články, propracované podvody až po deepfakes. Generativní nástroje umělé inteligence lze snadno zneužít k vytvoření jakéhokoli druhu vysoce přesvědčivého obsahu (obrázky, zvukové záznamy, videa) za účelem oklamání.\n
    • \n
  • Zkreslení: Zkreslení zahrnuje různé klamavé taktiky, jako je vytváření falešných souvislostí, například když titulky, vizuální prvky nebo popisky přesně neodrážejí skutečný obsah. Když je autentický obsah sdílen s falešnými kontextovými informacemi, například s obrázkem vytrženým z kontextu, děje se tak s cílem oklamat tím, že se příběh podává určitým způsobem. Klamnou technikou, která se v médiích a informacích často používá, jsou také falešné profily na sociálních sítích nebo webové stránky, které se vydávají za skutečné zdroje, aby působily důvěryhodně.  \n
    • \n
\n

K identifikaci klamavých taktik by měly být použity běžné strategie ověřování, zejména posouzení, zda autor mohl mít motiv, jako je finanční prospěch, politický zisk nebo sláva, který by mohl ovlivnit objektivitu informací; zvážení, komu prospívá, že jsou informace uvěřeny nebo šířeny; a ověření, zda informace prezentují více úhlů pohledu, nebo zda se jeví jako jednostranné. 

\n

☑ Účel informací

\n
\n
\n\n
    \n
  • Informovat – poskytovat fakta, data nebo vysvětlení (např. zpravodajství, dokumentární filmy)\n
    • \n
  • Přesvědčit – ovlivnit názory nebo jednání (např. názorové články, politické reklamy)\n
    • \n
  • Zábava – pobavit nebo zaujmout publikum (např. filmy, memy, komediální pořady)\n
    • \n
  • Prodat něco – Propagovat produkt nebo službu (např. reklamy, sponzorované příspěvky)\n
    • \n
  • Vzdělávat – Učit nebo rozvíjet znalosti/dovednosti (např. učebnice, výukové materiály)\n
    • \n
  • Inspirovat – Motivovat nebo povzbudit (např. projevy, inspirativní videa)\n
    • \n
  • Manipulovat – uvádět v omyl za účelem osobního, politického nebo finančního zisku (např. propaganda, dezinformace)\n
    • \n
  • Zvyšovat povědomí – Upozorňovat na sociální, zdravotní nebo environmentální problémy (např. kampaně, veřejná oznámení)\n
    • \n
  • Dokumentovat – zaznamenávat události nebo informace pro budoucí použití (např. archivy, právní záznamy)\n
    • \n
\n
\n
\n

Důkaz

\n

Fakta, data nebo informace, které podporují tvrzení nebo argument.

\n

Druhy důkazů

\n
    \n
  • Empirické důkazy: Data a pozorování z experimentů nebo studií v reálném světě.\n
    • \n
  • Statistické důkazy: Číselné údaje, které ilustrují trendy, korelace nebo vzorce.\n
    • \n
  • Svědectví: Prohlášení nebo doporučení od odborníků nebo svědků.\n
    • \n
  • Anekdotické důkazy: Osobní příběhy nebo příklady, které ilustrují daný bod.\n
    • \n
  • Dokumentární důkazy: Písemné záznamy, dokumenty nebo publikace.\n
    • \n
\n

Argumenty založené na důkazech

\n

Argument založený na důkazech je tvrzení nebo postoj podložený objektivními důkazy, jako jsou data, výsledky výzkumu nebo spolehlivé pozorování. Tento přístup zajišťuje, že argumenty jsou logické a přesvědčivé a opírají se o faktickou podporu spíše než o emoce nebo anekdoty. Zahrnuje předložení jasné teze a její systematické propojení s důkazy.

\n

☑ Verbální signály, které naznačují argumenty a důkazy nebo příklady

\n
\n
\n\n

Při kritickém posuzování informací je nezbytné identifikovat důkazy a dobře podložené argumenty. Zde je několik tipů, které vám v tomto procesu pomohou:

\n
    \n
  • Zjistěte, zda se daná informace odvolává na primární zdroj dat (původní vědeckou publikaci nebo původní datový soubor).\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda daná informace prezentuje potenciální přínosy a rizika stejným způsobem, aniž by některý z nich přeceňovala nebo podceňovala. (Např. „Tato data naznačují, že je lze použít k [potenciálnímu přínosu]. Mají však také omezení v podobě [potenciálního negativního aspektu]“).\n
    • \n
  • Věnujte pozornost přídavným jménům použitým k popisu zjištění. Mohou naznačovat subjektivní způsob prezentace dat a informací. (Např. „Toto úžasné zjištění bude použito k prevenci nemocí“).\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda je daná informace otevřená nejistotě a zohledňuje několik možných výsledků. Vyhněte se absolutním tvrzením. (Např. „Nová léčba vyléčí rakovinu“).\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda daná informace uznává, že některé aspekty dané problematiky jsou neznámé, protože sociálně-vědecké otázky jsou komplexní a mají několik možných řešení. (Např. „Ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku, některé podrobnosti o mechanismu jeho působení jsou stále neznámé“).\n
    • \n
  • Analyzujte konzistentnost sdělení.\n
    • \n
\n
\n
\n
\n
\n\n
\n
\n
\n

☑ Kontext informace

\n
\n
\n\n
    \n
  • Určete zdroj / autora.\n
    • \n
  • Určete, proč byla vytvořena.\n
    • \n
  • Určete, kde byla vytvořena.\n
    • \n
  • Určete místní problémy nebo úhly pohledu, které by mohly informace ovlivnit.\n
    • \n
  • Určete, kdy byla vytvořena.\n
    • \n
  • Určete základní předpoklady, které by mohly ovlivnit informace.\n
    • \n
  • Zjistěte, pro koho byl vytvořen.\n
    • \n
\n
\n
\n

Informace

\n

☑ Identifikujte kvalitu informací

\n
\n
\n\n

Kontrolní seznam založený na kritériích pro porovnání informací z různých zdrojů představuje strukturovaný přístup k posouzení kvality, spolehlivosti a relevance informací z různých zdrojů. Novináři a ověřovatelé faktů používají konkrétní kritéria k porovnání a hodnocení kvality informací z různých zdrojů: Kritéria pro posouzení kvality informací

\n
    \n
  • Aktualita: Zjistěte datum zveřejnění a zda jsou informace aktuální.\n
    • \n
  • Přesnost: Zkontrolujte, zda jsou informace fakticky správné.\n
    • \n
  • Úplnost: Zkontrolujte, zda informace odpovídají na všechny otázky 5W1H: Co? Kdo? Kde? Kdy? Proč? Jak? (rozlišujte mezi povrchními a podrobnými informacemi)\n
    • \n
  • Objektivita: Zjistěte, kdo je citován. Zkontrolujte, zda jsou informace vyvážené.\n
    • \n
  • Transparentnost: Zkontrolujte, zda jsou zdroje, metody nebo data jasně citovány?\n
    • \n
\n
\n
\n

Logické klamy

\n

☑ Logické chyby

\n
\n
\n\n
    \n
  • Zkontrolujte, zda nedochází k ukvapeným zobecněním – závěry vyvozené z příliš malého množství důkazů.\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda se nejedná o falešná dilemata – omezení možností na dvě, i když jich existuje více.\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda se nevyskytují argumenty typu „straw man“ – zkreslení stanoviska za účelem jeho snadného vyvrácení.\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda se nejedná o odvolávání se na nevědomost – tvrzení, že něco je pravda, protože neexistuje důkaz o opaku.\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda se nejedná o odvolávání se na autoritu – předpokládání pravdy pouze na základě autority.\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda se nejedná o falešné stopy – odvádění pozornosti od hlavního problému.\n
    • \n
  • Zkontrolujte falešné příčiny – zaměňování korelace s kauzalitou.\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda se nejedná o argument ad hominem – útok na osobu, nikoli na argument.\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda se nejedná o argument ad populum – dokazování pravdy na základě popularity.\n
    • \n
  • Zkontrolujte, zda se nejedná o „kluzký svah“ – tvrzení, že jeden krok vede k extrémům.\n
    • \n
  • Zkontrolujte kruhové uvažování – použití závěru jako premisy.\n
    • \n
\n
\n
\n
\n
\n\n
    \n
  • \nDe Waele, A., Claeys, A. S. a Opgenhaffen M. (2020). Příprava na setkání s médii v krizových situacích: trénink verbálních a neverbálních signálů mluvčího. Public Relations Review, 46\n(2), 101871. https://doi.org/10.1016/j.pubrev.2019.101871\n
    • \n
  • \nLu, F. a Sun, Y. (2022). COVID-19 vaccine hesitancy: The effects of combining direct and indirect online opinion cues on psychological reactance to health campaigns. Computers in Human Behavior, 127\n, 107057. https://doi.org/10.1016/j.chb.2021.107057 \n
    • \n
  • \nVan der Bles, A. M., Van der Linden, S., Freeman, A. L. J., Mitchell. J., Galvao, A. B., Zaval, L., a Spiegelhalter, D. J. (2019). Komunikace nejistoty ohledně faktů, čísel a vědy. Royal Society Open Science, 6\n, 181870.\nhttp://doi.org/10.1098/rsos.181870\n
    • \n
\n
\n
\n

Reverzní vyhledávání obrázků

\n

Reverzní vyhledávání obrázků je technika, která vám umožňuje vyhledávat a nacházet informace – o obrázku nebo jeho obsahu – pomocí obrázku namísto textu. Tato technika vám může pomoci najít verzi obrázku ve vysokém rozlišení, najít podobné obrázky nebo identifikovat původní zdroj obrázku.

\n

Online vyhledávač obrázků je neuvěřitelně užitečný nástroj pro ověřování obsahu, hledání verzí s vyšším rozlišením nebo identifikaci původu obrázku.

\n
\n
\n\n
    \n
  • Reverzní vyhledávání obrázků – vyhledávání podobných obrázků online (bez data) DNS Checker. Dostupné na: https://dnschecker.org/reverse-image-search.php (Přístup: 5. prosince 2024)\n
    • \n
\n
\n
\n

Příklady

\n\n

Manipulace

\n

Motivy poselů ke zkreslování informací

\n

Mezi typické důvody, proč mohou poslíčci zkreslovat sdělení autorů, patří:

\n
    \n
  • Osobní zaujatost: Posel může změnit obsah tak, aby odpovídal jeho vlastním přesvědčením, hodnotám nebo zájmům, a ovlivnit tak způsob, jakým je zpráva sdělována, aby podpořil konkrétní názor nebo výklad.\n
    • \n
  • Nesprávná interpretace: Posel může původní zprávu špatně pochopit nebo nesprávně interpretovat.\n
    • \n
  • Senzacechtivost: Posel může informace zveličovat nebo zkreslovat, aby byly pro jeho publikum dramatičtější nebo přitažlivější.\n
    • \n
  • Zjednodušení: Posel může zjednodušit nebo pozměnit původní obsah, aby byl pro jeho publikum přístupnější nebo srozumitelnější.\n
    • \n
  • Úmyslná manipulace: V některých případech mohou posli záměrně upravovat informace za účelem manipulace, aby oklamali nebo přesvědčili publikum, aby přijalo určitý názor nebo podniklo konkrétní akci.\n
    • \n
\n

☑ Vyhodnoťte možné motivy posla

\n
\n
\n\n

Chcete-li posoudit, zda posel předal informace správně nebo je zkreslil, lze zhodnotit následující aspekty: Transparentnost a soulad s původním zdrojem:

\n
    \n
  • Uvádí posel jasné odkazy na původní zdroj?\n
    • \n
  • Odpovídá sdělení posla původnímu obsahu nebo záměrům autora?\n
    • \n
  • Existují významné nesrovnalosti mezi tím, co říká posel, a tím, co sdělil autor?\n

    Motivace, zaujatost a reputace:

    \n
    • \n
  • Má posel nějaké osobní, finanční nebo ideologické zájmy, které by mohly ovlivnit způsob, jakým informace prezentuje?\n
    • \n
  • Je posel známý svým konkrétním názorem nebo příslušností, které by mohly ovlivnit jeho interpretaci informací?\n
    • \n
  • Jaká je dosavadní bilance posla v poskytování přesných a důvěryhodných informací?\n

    Objektivita nebo využití emocionálního apelu:

    \n
    • \n
  • Prezentuje posel informace jasně a objektivně, nebo do nich vkládá osobní názory či emotivní jazyk, které by mohly zkreslit sdělení?\n
    • \n
\n
\n
\n
\n
\n\n
    \n
  • Hallam, S. (bez data) Průvodce výzkumem: fakta a fikce: důvěryhodnost autora. Dostupné na: https://libguides.whitworth.edu/factfromfiction/authorcredibility (Přístup: 5. prosince 2024).\n
    • \n
  • Port, G. (bez data) All Saints' College Libguides: výzkum a citace: hodnocení zdrojů. Dostupné na: https://libguides.allsaints.wa.edu.au/c.php?g=929914&p=6721908 (Přístup: 5. prosince 2024).\n
    • \n
\n
\n
\n

Verbální signály, které naznačují názory nebo nejistotu

\n

Rozlišování mezi důkazy a názory je základním krokem při kritickém posuzování informací.

\n

Tipy, které vám pomohou rozpoznat názor:

\n
\n
\n\n

Identifikujte jazyk spojený s osobními přesvědčeními. (Např. „Věřím“, „Myslím si“, „Osobně“ atd.)

\n
\n
\n
\n
\n\n

Identifikujte výrazy spojené s osobním výkladem dat, zejména pokud zdroj nemá v dané oblasti odborné znalosti. (Např. „Z toho lze vyvodit, že…“, „“).

\n
\n
\n
\n
\n\n

Věnujte pozornost základním přesvědčením, emocím a/nebo politické/ekonomické/společenské orientaci, které mohou ovlivňovat způsob sdělování informací.

\n
\n
\n
\n
\n\n

Věnujte pozornost tónu, kterým jsou informace sdělovány. (Např. když tón zní naléhavě, u příjemce těchto informací se zvyšuje pocit naléhavosti).

\n
\n
\n
\n
\n\n

Zjistěte, zda je nejistota jasně sdělena. (Např. „Naše data ukazují, že 50 z 1000 účastníků má charakteristiku [X]“; „Pokud budeme pokračovat touto cestou, je nepravděpodobné, že se tento budoucí klimatologický scénář stane realitou“).

\n
\n
\n
\n
\n\n

Buďte si vědomi nepřímých způsobů vyjadřování názoru. (Např. reakce na příspěvek nebo na komentář k příspěvku; sdílení příspěvku.)

\n
\n
","UPDATEDAT":"2026-05-11T20:47:29.450Z","LANG":"cs","ID":"eb329bc0-3775-45b7-9092-6a24e3f65fe3","TITLE":"Klikněte / Buďte opatrní a dobře si to rozmyslete","SOURCELANG":"en"}