{"CACHEDAT":"2026-05-18 11:00:54","TRANSLATEDAT":"2026-05-18 11:00:54","SOURCESIGNATURE":"569a84d8b9e6d952715e9f6ee1295b571ed7a394cb7366221dcbcf127769f415","SLUG":"information-sources-information-environments-pE0wP0U70b","MARKDOWN":"# Information {{(mis)information}}\n\nany material related to a topic or issue (here: SSI): facts, claims, data, descriptions, arguments, interpretations, quotations, statistics, images, media etc. \n\n→ misinformation, disinformation, malinformation\n\n# Information Item\n\nspecific unit of information that someone encounters in a given situation \\n→ appears in the form of a genre (e.g., an article, a post, a video, a report, a tweet, an interview) \\n→ in an information environment (e.g., a website, a social media platform, a conversation, a newspaper)\n\n## Publication Date\n\ndate when an information item was originally published, posted, or broadcast\\n→ indicates how current the content is and whether it may have been overtaken by newer findings, events, or developments\n\n## Content\n\nwhat is actually said, shown, claimed, or explained in an information item\n\n→ fabricated content, manipulated content\n\n## Message\n\ncommunicative meaning that results from how an author or publisher selects, emphasises, frames, and structures the content → viewpoints / positions\n\n## Preview\n\ncompact visual representation of an information item, typically combining title, snippet, domain/URL, and sometimes a thumbnail — used in feeds, search results, and when links are shared on social media or in messaging apps\n\n## Snippet\n\nthe brief descriptive text component within a preview — typically a sentence or two excerpted or generated from the content of the underlying information item\n\n## Reference\n\ninformation item or source that is cited, quoted, linked, or referred to within another information item\\n→ makes it possible to trace information back towards its origin\\n→ following references is a key strategy for evaluating reliability\n\n# Source\n\norigin of an information item — used in two senses:\n\n**as actor:**\n\n* strictly: the author or creator who produced the content\n* in broader use: the information environment in which it appears\n* in everyday use: even the person, account, or bot who shared it with you (the \"distributor\")\n\n**as item:** \n\n* the information item itself, classified by degree of mediation (primary, secondary, tertiary) and by source type\n\n## Content-Creator / Author `{{creator}}`\n\nperson or organisation that creates the original content of an information item \\n→ may be identified, pseudonymous, or anonymous\n\n## Degree of Mediation\n\nThe degree of mediation does show is how far the information item is from the original material — and therefore how many steps of selection, interpretation, and potential distortion lie in between.\n\n\n:::warning\nThe degree of mediation does not determine reliability or trustworthiness. \\n→ A primary source can be biased, incomplete, or wrong (e.g., an eyewitness account, a misleading dataset). \\n→ A secondary source can be more reliable than the primary material it reports on (e.g., a fact-checked article correcting a politician's claims). \n\n:::\n\n| Degree of Mediation | Epistemic Proximity / Relation to Original Information Item | Examples |\n|---------------------|-------------------------------------------------------------|----------|\n| ### Primary Source | Directly presents, documents, analyses, or interprets **original information:** raw data, original events, or firsthand experience | WHO research report, eyewitness account, original dataset, parliamentary speech |\n| ### Secondary Source | References and reports on, analyses, interprets, comments on, or reframes one or more primary information items | Newspaper article about the WHO report, textbook chapter summarising research findings, social media post quoting from a scientific study and commenting on the quote |\n| ### Tertiary Source | References, compiles, or summarises multiple primary and/or secondary information items, typically without presenting new original information | TikTok video reacting to a tweet that commented on a scientific study, Wikipedia entry, encyclopedia overview |\n\n## Source Types\n\n| **Source Type**
What kind of source is this? | **Authors / Creators**
Who is typically behind it? | **Primary Interest**
What is their main purpose? | **Communicative Intentions**
How do they typically communicate? | **Pre-Publication Review**
How carefully is the information checked before publication? | **Implications for Reliability and Trustworthiness**
How does this affect reliability and trustworthiness? | **Genres**
What formats do information items in this source type typically take? |\n|-------------------------------------------|------------------------------------------------|----------------------------------------------|-------------------------------------------------------------|-------------------------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------------------------------------|------------------------------------------------------------------------------|\n| **Academic / Educational** | - Universities
- Research institutions
- Schools
- Scholarly publishers | - Knowledge production
- Education | - Informing
- Explaining
- Documenting evidence | Often formally reviewed, though the level of review varies. | Often stronger in evidence use and documentation, but findings may be preliminary, narrowly scoped, or superseded by newer research. | - Journal article
- Textbook
- Lecture recording
- Encyclopedia entry |\n| **Commercial / Promotional** | - Companies
- Brands
- Industry associations
- Sponsored creators | - Profit
- Market position
- Reputation | - Promoting
- Selling
- Building brand trust | Usually internally reviewed for brand, legal, or marketing purposes. | Professionally produced and shaped by commercial interests; marketing and information are often blurred. | - Sponsored post
- Brand blog
- Product microsite
- Corporate press release |\n| **Individual / Personal** | - Private persons
- Unaffiliated creators
- Personal networks | - Self-expression
- Sharing
- Opinion
- Experience
- … | - Expressing
- Sharing
- Commenting
- Entertaining | Usually not formally reviewed before publication. | Can offer firsthand perspectives, but reliability, expertise, and accountability vary widely. | - Personal blog
- Forum comment
- Private message
- Personal video |\n| **Journalistic** | - News organisations
- Editorial teams
- Independent journalists | - Public reporting
- Audience reach | - Reporting
- Interpreting
- Investigating
- Commenting | Often editorially reviewed, though standards vary. | Can provide verified and contextualised reporting, but quality varies by outlet, genre, speed, and commercial pressure. | - News article
- Feature
- Opinion piece
- Editorial
- Investigative podcast |\n| **Philanthropic / Service-oriented** | - Humanitarian organisations
- Charitable foundations
- Service-oriented NGOs | - Public benefit
- Aid
- Welfare | - Informing
- Supporting
- Coordinating aid
- Raising awareness | Often internally reviewed, though standards vary. | Often mission-driven and grounded in practical experience, but scope, independence, and evidence use vary. | - Aid programme page
- Foundation project report
- Charity newsletter |\n| **Political / Advocacy** | - Parties
- Campaigns
- Advocacy groups
- Activists
- Lobbying groups | - Advocacy
- Persuasion
- Mobilisation | - Persuading
- Pressuring
- Agenda-setting
- Mobilising | Usually strategically reviewed to support a position or campaign. | Important for public debate, but often shaped by advocacy, persuasion, or institutional interests. | - Party programme
- Campaign ad
- Manifesto
- Lobbying paper |\n| **Professional / Membership-based** | - Professional associations
- Trade unions
- Chambers
- Learned societies | - Member interests
- Professional standards | - Representing
- Standard-setting
- Coordinating
- Informing members | Often internally reviewed for accuracy and consistency. | Often grounded in domain expertise, but perspective may reflect member interests rather than broader public interest. | - Professional guideline
- Member newsletter
- Position paper
- Sector report |\n| **Public / Official** | - Governments
- Ministries
- Public authorities
- International organisations | - Public mandate
- Regulation
- Policy | - Announcing
- Regulating
- Legitimising
- Informing the public | Usually formally reviewed and approved before publication. | Often authoritative about official positions and decisions, but may be selective, strategic, or self-presentational. | - Policy document
- Official statement
- FAQ page
- Ministry report |\n\n\n:::info\nGenres are not exclusive to a single source category. A newsletter, for example, can be commercial, philanthropic, or professional. The genre alone is not a sufficient indicator of reliability or trustworthiness.\n\n:::\n\n## Source Reliability\n\nModern knowledge is so specialised that no individual can verify all claims independently. We have to rely on **experts** and on **credible sources**. But this reliance is only as good as our ability to identify who genuinely is an expert and which sources have been produced under conditions that support reliability. \n\nThree complementary angles support this judgement: \n\n* **Editorial Review**\\nhow the source was created\n* **Fact-Checking**\\nthe verification of specific claims\n * by editors before publication, or \n * by independent organisations afterwards\n* **Lateral Reading** \\nthe recipient's own investigation of the source: leaving the source itself and consulting what reliable independent references say about it\n\n### Editorial Review\n\nA formal pre-publication process by which information items are selected for publication, framed, modified, or omitted — and through which their content is quality-checked against the publisher's standards before reaching the public. \n\nEditorial review thus combines two functions:\n\n* Selection and framing: deciding which information is published, how it is framed, and what is left out \n* Quality contro and fact-checking: verifying accuracy, sources, and evidence\n\nRigour varies — from informal one-person editing to formal multi-stage review. In traditional publication contexts, these roles were typically performed by separate entities — a journalist (content-creator) and a newspaper editorial team (content-editor). Peer review in academic publishing is a specialised form.\n\n\n:::warning\n**Editorial review is not neutral.**\\nA formal process and a rigorous quality check do not preclude bias. Editorial decisions reflect the motives, interests, and editorial line of the publishing organisation — its mission, ownership, funding, and target audience. The same piece can be carefully checked *and* framed in ways that serve the publisher's agenda. Quality and bias are not mutually exclusive.\n\nThis is **Editorial Gatekeeping** in action. An analogous function on digital platforms is performed by Algorithmic Gatekeeping.\n\n:::\n\nIn digital environments, the boundaries shift. The editorial role is often bypassed — anyone with an account can post or share information items without editorial review or institutional backing. At the same time, the ==operator== role becomes more prominent: ==algorithmic curation, sponsored content, and recommendation systems== shape visibility in ways that traditional distribution networks did not.\n\n\n:::warning\nThe reliability of an information item depends on its content-creator and the editorial review it received — not on whoever shared it.\n\n* a retweeted article: the account that shared it is not its author — there is a separate author behind the article \n* a bot posting a link: the bot that posted it is not its creator — the linked content has its own creator\n\n:::\n\n### Fact-Checking {\\[fact checker\\]}\n\nThe practice of verifying factual claims in information items. \n\nFact-checking exists in two distinct contexts:\n\n* **Pre-publication**: a specialised editorial role within publishing organisations, verifying claims before they are made public \n* **Post-publication**: independent organisations (see below) that evaluate already-published claims and produce their own information items in response\n\n\n:::info\n#### AFP Fact Check (France)\n\n* **Languages:** English, French\n* **Focus**: n dubious pictures, videos, official statements and other misinformation that appears online\n* **Funding:** partially subsidised by the French government, also receives direct support from Facebook.\n* **Link:** \n\n#### BBC Reality Check (United Kingdom)\n\n* **Language:** English\n* **Focus:** rumours and claims from news sites or social media\n* **Funding:** publicly funded\n* **Link:** \n\n#### Correctiv (Germany)\n\n* **Languages**: German; also publishes in Arabic, English, French, Russian and Turkish via partner outlets\n* **Focus**: mis- and disinformation, investigative journalism\n\n **Funding**: donations (major donors include Luminate, Brost-Stiftung, Open Society Foundations, Google, Deutsche Telekom); a commercial subsidiary receives payment from Facebook for fact-checking content \n* Link: \n\n#### dpa-Faktencheck (Germany)\n\n* **Languages**: German, Dutch, French (Germany, Austria, Switzerland, Netherlands, Belgium, Luxembourg)\n* **Focus**: claims of public relevance; political statements and viral content\n* **Funding**: market-funded news agency; minor project funding (Google News Initiative, EU); Meta cooperation flagged per fact-check\n* **Link**: \n\n#### FactCheck.org (United States)\n\n* **Language**: English\n* **Focus**: US political claims and statements; viral hoaxes\n* **Funding**: Annenberg Public Policy Center, University of Pennsylvania, primarily funded by the Annenberg Foundation; Meta partnership ran from 2016 until ending in 2025 \n* **Link**: \n\n#### **Faktabaari (Finland)**\n\n* **Languages:** Finnish, Swedish, English\n* **Focus:** fact-checks, especially during local, national and European elections\n* **Funding:** primarily via third sector grants and prizes\n* **Link:** \n\n#### Maldita.es (Spain)\n\n* **Language**: Spanish\n* **Focus**: politics, science, health, climate, migration, gender; community-driven\n* **Funding**: nonprofit foundation; donations, membership, platform partnerships (Meta, Google), EU research projects\n* **Link**: \n\n#### Pagella Politica (Italy)\n\n* **Language**: Italian\n* **Focus**: statements by Italian politicians (sister site Facta.news covers viral mis-/disinformation)\n* **Funding**: private company; revenue from media clients, Meta partnership (via Facta.news), EU and Erasmus+ project funding\n* **Link**: \n\n#### **Reuters Fact Check** (UK)\n\n* **Language**: English\n* **Focus**: Visual material, claims posted on social media\n* **Funding**: Reuters, Facebook provides financial support\n* **Link**: \n\n#### Snopes (USA)\n\n* **Language**: English\n* **Focus**: urban legends, internet rumours, US political and social claims\n* **Funding**: independent media company; advertising and member subscriptions; previous Meta partnership ended 2019\n* **Link**: \n\n:::\n\n\n:::warning\nMost major fact-checking organisations receive funding or partnership payments from large digital platforms (Meta/Facebook in particular). This relationship is openly disclosed but warrants critical reflection.\n\n:::\n\n\n:::tip\nEDMO Monthly Fact-Checking Briefs: \n\n:::\n\n### Lateral Reading\n\nLateral reading is a strategy of evaluating sources like a fact-checker. \n\nThe initial focus is on questioning the source (who is behind the content), not the content itself. Instead of reading vertically — staying on a website and analysing it from top to bottom — you leave the site quickly, search for the source's name, and check what other trustworthy sites say about it. If the source seems untrustworthy, don't waste your time on it. Find a better source.\n\nThe same lateral approach also works for verifying digital platforms, specific claims, quotes, or statistics within the content: leave the page and search for independent confirmation.\n\n\n:::tip\nDon't try to judge a source by reading it. Leave it. Use the rest of the web to find out what it is.\n\n:::\n\n\n:::success\n* **Leave the website.** Open a new tab (Cmd-Click / Ctrl-Click) and search the web for the target name. Use exact search terms — put names in quotation marks. Add specific terms from the checklists below to focus on a particular point (e.g., \"Employment Policies Institute\" + \"funding sources\").\n* **Practice click restraint.** Don't click the first result. Scan snippets and URLs of several results; look for entries on independent reference sites (Wikipedia, SourceWatch, established news outlets).\n* **Corroborate.** On reliable external sites, use the find-on-page shortcut (command+F) to quickly locate names or key terms to verify.\n\n:::\n\n#### ☑ Author's Expertise & Credentials \n\n\n:::success\n**Identifiability**\n\n- [ ] Author's name and professional role\n- [ ] Contact information (e.g. institutional email, professional website)\n- [ ] Verifiable professional profile (e.g. ResearchGate, institutional page, LinkedIn)\n\n**Qualification and Subject Expertise**\n\n- [ ] Educational background relevant to the topic\n- [ ] Professional experience in the topic field\n- [ ] Specialisation in the specific area discussed\n\n**Institutional Backing, Funding, and Bias**\n\n- [ ] Affiliation with an identifiable institution or organisation\n- [ ] Author's position within the institution\n- [ ] Disclosed funding sources and conflicts of interest\n- [ ] Affiliations with groups or organisations holding a specific agenda\n\n**Publication Track Record**\n\n- [ ] Other publications by the author on the topic\n- [ ] Publications in peer-reviewed journals\n- [ ] Citations of the author's work in other credible sources \n- [ ] Membership in recognised professional or academic organisations\n\n**Recency and Continuity**\n\n- [ ] Recent publications in the field\n- [ ] Continuity of expertise\n\n:::\n\n\n:::warning\nIndicators require interpretation. Some signals are easily misread. \\n→ Fame is not credibility. Public visibility, media presence, or large following do not equal expertise on a specific topic. \\n→ A high citation count is not in itself credibility. Frequently cited work may also be frequently challenged or contested — the context of citations matters. \n\n→ Institutional affiliation is not in itself credibility. Institutions can carry their own agendas or biases and should be examined alongside the author.\\n→ A sudden shift to topics outside the author's previous expertise is not automatically a red flag, but warrants closer examination.\n\n:::\n\n#### ☑ Organisation's Reputation \n\n\n:::success\n#### Funding & Affiliations\n\n- [ ] Funding sources and donors (parent organisations, sponsors, or PR firms behind the organisation)\n- [ ] Disclosure of funding sources and conflicts of interest\n- [ ] Political, industry, or ideological affiliations\n\n#### Editorial & Accountability Practices\n\n- [ ] Corrections or retractions policy\n- [ ] Named editorial leadership or ombudsperson\n- [ ] Separation of editorial, news, and advertising or funding\n- [ ] Transparency about verification methods\n\n#### Identity & Type\n\n- [ ] Type of organisation (academic, journalistic, advocacy, commercial, governmental — see Source Categories)\n- [ ] Front groups or cloaked websites: whether the organisation truly represents what it appears to represent, or fronts for another interest\n\n#### Track Record & Standing\n\n- [ ] Length of operation and continuity of focus\n- [ ] How independent reference sites describe the organisation (Wikipedia, SourceWatch, fact-checkers, established news outlets)\n- [ ] Documented controversies, fact-check ratings, or critical reporting\n\n:::\n\n\n:::warning\nIndicators require interpretation. Some signals are easily misread. \\n→ Non-profit status alone is not credibility. Many advocacy and front organisations operate as non-profits. \\n→ Professional design and a polished website alone are not credibility. Web design has outpaced our methods for evaluation. \\n→ A long operating history alone is not reliability — ownership, funding, and practices can change over time. \\n→ Institutional affiliation is not in itself credibility. Institutions can carry their own agendas or biases and should be examined alongside the organisation.\n\n:::\n\n\n\n:::info\n* Caulfield, Mike. 2017. *Web Literacy for Student Fact Checkers*. \n\n\n* Caulfield, Mike. 2019. \"SIFT (The Four Moves)\". \n* Daniels, J. (2009). Cloaked websites: Propaganda, cyber-racism and epistemology in the digital era. New Media & Society, 11(5), 659–683. \n* Harris, R. (2020). Evaluating Internet Research Sources. VirtualSalt. Available at: \n* Osborne, J., Pimentel, D., Alberts, B., Allchin, D., Barzilai, S., Bergstrom, C., Coffey, J., Donovan, B., Kivinen, K., Kozyreva. A., & Wineburg, S. (2022). *Science Education in an Age of Misinformation*. Stanford University, Stanford, CA.\n* Wineburg, Sam & McGrew, Sarah. 2017. \"Lateral Reading: Reading Less and Learning More when Evaluating Digital Information\". Working Paper No 2017.A1 / Standford History Education Group. \n\n:::\n\n# Information Environments\n\nphysical or digital contexts in which information items are available and encountered directly\n\n| Information Environments | Definition | What do I usually encounter there first? |\n|--------------------------|------------|------------------------------------------|\n| **Analogue Information Environments** | non-digital environments in which people encounter information items directly | information items in printed, transmitted, spatial, live, or spoken form |\n| **Digital Information Channels & Platforms** | digital environments in which people encounter information items directly | information items in posted, uploaded, or streamed form |\n\n\n:::warning\nThe boundary between analogue and digital environments is increasingly fluid: live broadcasts may be streamed simultaneously, print publications often appear in digital form, and live events are frequently broadcast or streamed online.\n\n:::\n\n## ☑ Analogue Information Environments\n\n| Type | Definition | Typical Examples (encounter on purpose) | Typical Examples (encounter in passing) | How do I encounter information here? |\n|------|------------|-----------------------------------------|-----------------------------------------|--------------------------------------|\n| **Print / Publications** | Printed materials — such as newspapers, magazines, books, brochures, flyers, posters, or signage — that are physically distributed, displayed, or made available for reading. | - newspaper subscription
- magazine purchase
- academic textbook
- library book | - campaign flyer in a letterbox
- brochure in a waiting room
- free newspaper on a train
- billboard
- poster at a bus stop | - by purchasing, subscribing, or picking up a copy
- by reading, browsing, or leafing through
- sometimes by noticing printed material placed in a public space |\n| **Broadcast & Public Address** | Audio or audiovisual information transmitted to a wide audience through radio, television, screens, or public address systems — either as scheduled programming or as continuous / situational announcements. | - TV news at home
- radio programme
- live sports broadcast | - TV screen in a waiting room
- background radio in a shop
- loudspeaker announcement at a train station
- public address system in an airport | - by tuning in to a channel or station
- by switching between channels
- sometimes by being in a space where broadcast or address content is playing |\n| **Installations, Monuments & Exhibits** | Spatial, static, and typically permanent or semi-permanent objects, structures, or displays placed in public or institutional spaces to inform, commemorate, or express. | - museum exhibition
- memorial visit
- gallery installation
- information pavilion | - monument in a public park
- commemorative plaque
- temporary public art installation | - by visiting a space that contains them
- sometimes by passing by or being physically present where they are placed |\n| **Live Events & Public Action** | Time-bound, live gatherings or actions involving people — organised to inform, persuade, express, commemorate, or mobilise. | - conference
- lecture
- theatre performance
- campaign event
- planned demonstration | - street protest
- flashmob
- information stand
- protest camp
- vigil
- street performance | - by attending at a specific time and place
- sometimes by being in the vicinity when an event or action takes place |\n| **Personal Conversations & Word of Mouth** | Direct, face-to-face exchange of information between individuals — in private, social, or professional settings. | - asking a friend for advice
- family dinner discussion
- consulting a colleague
- parent–teacher conversation | - overhearing a conversation
- casual remark at a social gathering
- word of mouth in a community | - by talking, listening, and asking in direct personal interaction |\n\n## ☑ Digital Information Platforms & Channels {\\[information channel\\]} {\\[platform\\]} {\\[channel\\]}\n\n| Type | Definition | Typical Examples | Who can publish information here? | Is what I see here the same for everyone, algorithmically personalised for me, or based on my own configuration? | How do people find and move through information here? |\n|------|------------|------------------|-----------------------------------|------------------------------------------------------------------------------------------------------------------|-------------------------------------------------------|\n| **Websites / Blogs** | An individual's or organisation's own online space — such as an institutional website, a news site, a company page, or a personal blog — where content is published directly in the owner's name. | - who.int
- [bbc.co.uk](http://bbc.co.uk)
- [greenpeace.org](http://greenpeace.org)- my-travelblog.eu | **Owner-controlled**
- The owner
- Authorised contributors | **Same for everyone**
Content is structured by the site owner through menus, categories, and page layout | - By following menus
- By clicking links
- By browsing sections or categories
- By using internal search, if available
- By moving from page to page |\n| **Social Media** | Networked digital spaces where users and organisations post, share, and circulate content. | - Facebook
- Instagram
- TikTok
- X
- LinkedIn
- Threads
- Mastodon | **Open**
- Almost anyone with an account
- Organisations
- Public figures
- Advertisers | **Algorithmically personalised for me**
Feeds, recommendations, trending content, and promoted posts are shaped by my behaviour and engagement | - By scrolling through feeds
- By following accounts
- By opening comments, replies, and threads
- By clicking shares, reposts, and recommendations
- By searching hashtags, keywords, or account names |\n| **Video / Audio Platforms** | Digital spaces where many different users or organisations upload and share video or audio content. | - YouTube
- Vimeo
- SoundCloud | **Open**
- Almost anyone with an account or channel
- Organisations
- Media producers
- Podcasters | **Algorithmically personalised for me**
Recommendations, autoplay queues, and suggested items are shaped by my viewing / listening history | - By searching for specific items
- By moving through playlists or queues
- By following recommendations
- By opening channels, episodes, or series
- By using subscriptions |\n| **Streaming / On-demand Services** | Curated digital services that offer access to a catalogue of on-demand media. | - Netflix
- Disney+
- BBC iPlayer
- Arte
- RaiPlay | **Curated**
- The provider
- Authorised producers
- Licensed content partners | **Algorithmically personalised for me**
Recommendations, featured selections, and catalogue presentation are shaped by my watch history | - By browsing the catalogue
- By selecting from featured content
- By continuing series or programmes
- By following recommendation rows
- By searching titles, genres, or categories |\n| **Communication / Messaging Apps** | Private or semi-private spaces — such as messaging or email apps — for direct exchange between individuals or groups. | - WhatsApp
- Signal
- Messenger
- Gmail
- Outlook | **Member-controlled**
- Participants in the conversation
- Members of the group
- Mailing-list senders | **Based on my own configuration**
What I see depends on my contacts, conversations, groups, and how I organise them | - By opening chats or threads
- By reading chronological message streams
- By following forwards, links, and attachments
- By searching chat history, senders, or keywords |\n| **Discussion Forums / Community Spaces** | Interactive spaces — such as forums, discussion boards, comment sections, or community groups — where users discuss, comment, ask questions, and respond to one another. | - Reddit
- Discord
- Stack Overflow
- Quora | **Semi-open**
- Members
- Registered users
- Moderators | **Same for everyone / Based on my own Configuration**
What I see depends first on which communities, servers, forums, or threads I join or enter; within them, visibility may then be shaped by upvotes, moderation, and sorting. | - By browsing threads
- By opening replies and subthreads
- By following notifications
- By moving across categories or communities
- By searching topics, tags, or thread titles |\n\n\n:::info\nSome platforms fall into more than one type — for example, Telegram (messaging + public channels), Discord (messaging + community), Reddit (forum + social media), Spotify (streaming + podcast discovery).\n\n:::\n\n### ☑ Access Barriers\n\n| Barrier | Examples | People typically excluded |\n|---------|----------|---------------------------|\n| **Financial barriers** | - Paywalls
- Subscription fees
- Premium memberships | - Low-income households
- Students without institutional access
- Users in regions with weaker currencies |\n| **Language barriers** | - Foreign language
- Academic or technical vocabulary
- Complex sentence structures | - Non-native speakers
- Users with lower formal education
- Younger users |\n| **Disability-related barriers** | - No screen reader support
- No captions or transcripts
- Low contrast or small text | - Users with visual impairments
- Users with hearing impairments
- Users with cognitive impairments |\n| **Technical barriers** | - High bandwidth requirements
- Modern devices needed
- Specific software or apps | - Users with older devices
- Rural users with limited internet
- Low-income households |\n| **Geographic barriers** | - Region locks
- Local platform restrictions | - Users in restricted regions
- Travellers |\n| **Political / regulatory barriers** | - Government censorship
- Government bans on platforms or apps
- Sanctions or embargoes | - Users in countries with restrictive media policies
- Activists, journalists, dissidents |\n| **Account & identification barriers** | - Mandatory account creation
- Identity verification
- Age verification | - Users without an email or phone
- Users without official ID
- Minors without parental permission |\n| **Privacy-related barriers** | - Mandatory data sharing
- Tracking requirements
- Required app permissions | - Privacy-sensitive users- Users avoiding government surveillance- Users wary of corporate data collection |\n\n\n:::warning\nThese barriers are not mutually exclusive, they often overlap or reinforce each other — for example, the Great Firewall of China blocks specific platforms only within that country, acting as both a geographic and a political/regulatory barrier.\n\n:::\n\n# Information Access Systems\n\nSystems through which information items are accessed indirectly — through previews / snippets, or through synthesised responses based on them.\n\n| Information Access Systems | Definition | Where do I start? | What appears there? |\n|----------------------------|------------|-------------------|---------------------|\n| Search Systems | Systems that locate and rank information items in response to a user query, returning previews rather than the items themselves. | a search interface | a ranked list of previews:
- titles
- snippets
- URLs |\n| Discovery Systems | Systems that surface and curate information items in feeds or directories, returning previews rather than the items themselves. | a feed or browse interface | curated previews:
- headlines
- cards
- recommendations |\n| Generative AI Systems | Systems that generate or synthesise responses based on information items rather than directing users to them. | a prompt window | a generated, synthesised response, sometimes with citations |\n\n## ☑ Search Systems {\\[search engines\\]}\n\ninformation items accessed indirectly through search \\n→ users enter a query in a search interface and receive a ranked list of previews pointing to the underlying items\n\n| Type | Definition | Typical Examples | What is my starting point and how do I look for information here? | What determines which information items are displayed and in what order? | What do I get back? | How do I move from here to the underlying information item(s), if at all? |\n|------|------------|------------------|-------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------|---------------------|---------------------------------------------------------------------------|\n| ### **Search Engines** | Systems that index and rank information items across the web based on user queries. | - Google
- Bing
- DuckDuckGo
- Ecosia | - search bar
- by entering keywords or questions | - my query
- ranking algorithms
- relevance
- recency
- search engine optimisation
- sometimes personalisation based on location or search history | **Previews of existing information items:**
- ranked list of results with snippets, titles, and URLs
- AI-generated summaries | - by clicking a result link, which takes me directly to the information item in its original space |\n| ### **Scholarly Databases** | Systems that make scholarly information items searchable and accessible through search, filtering, and structured metadata. | - PubMed
- JSTOR
- Google Scholar
- ERIC | - advanced search form with filters
- by entering keywords
- by filtering metadata
- by combining search fields | - my query
- metadata matching
- citation count
- relevance ranking
- database-specific indexing | **Previews of existing information items:**
- bibliographic records
- abstracts
- sometimes links to or direct access to full texts | - by clicking through to the full text
- sometimes directly within the same system
- sometimes via external publisher
- sometimes behind a paywall or institutional login |\n\n## ☑ Discovery Systems\n\ninformation items accessed indirectly through curated feeds or directories → users browse a feed or directory and see previews pointing to the underlying items\n\n| Type | Definition | Typical Examples | What is my starting point and how do I look for information here? | What determines which information items are displayed and in what order? | What do I get back? | How do I move from here to the underlying information item(s), if at all? |\n|------|------------|------------------|-------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------|---------------------|---------------------------------------------------------------------------|\n| **Feeds** | Systems that present a continuous, personalised stream of recommended information items based on topics, interests, or user behaviour. | - Google News
- Google Discover
- Apple News
- Flipboard
- Upday
- Microsoft Start | - personalised feed or browse interface
- by scrolling through the feed
- sometimes by selecting topics or categories
- sometimes by entering keywords | - editorial curation
- algorithmic curation (esp. trending detection)
- algorithmic personalisation (esp. personalised ranking, recommendations) | **Previews of existing information items:**
- headlines
- cards
- snippets
- thumbnails
- recommendations from various sources | - by tapping or clicking a headline, card, or preview
- this takes me to the information item in its original space |\n| **Directories** | Systems that organise information items into browsable catalogues with categories, charts, and recommendations. | - Apple Podcasts
- Spotify Podcasts
- Pocket Casts | - browse interface with categories and charts
- by browsing categories or top lists
- by following recommendations
- sometimes by entering keywords | - editorial curation
- algorithmic curation (esp. trending detection - \"popularity charts\")
- algorithmic personalisation (sometimes recommendations) | **Previews of existing information items:**
- listings with titles, descriptions, and episode lists
- thumbnails
- ratings
- sometimes recommendations | - by tapping or clicking a listing
- sometimes I can play the item directly within the app
- the transition to the underlying host is not always visible |\n\n*Some platforms function as both Discovery Systems and Digital Channels — Apple Podcasts and Spotify Podcasts, for example, surface podcasts hosted elsewhere but also play the content directly within the app.*\n\n## ☑ Generative AI Systems\n\ninformation items accessed indirectly through generative synthesis \\n→ users enter a prompt and receive a synthesised response, sometimes with references to underlying items\n\n| Type | Definition | Typical Examples | What is my starting point and how do I look for information here? | What determines which information items are displayed and in what order? | What do I get back? | How do I move from here to the underlying information item(s), if at all? |\n|------|------------|------------------|-------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------|---------------------|---------------------------------------------------------------------------|\n| ### **Training-data based AI** | Systems that generate responses based on patterns learned during training, without real-time retrieval from external sources. | - ChatGPT
- Claude
- Gemini | - prompt window or chat interface
- by entering prompts, questions, or follow-up instructions | - my prompt
- the system's underlying model
- training data with a knowledge cutoff | **Generated content:**
- synthesised response
- based on patterns from training data
- rarely with citations to specific sources | - the generated response is typically the endpoint
- underlying sources are usually not retrievable |\n| ### **RAG\\* AI** | Systems that synthesise responses by retrieving relevant content from external sources at query time — from the open web or from a user-provided corpus. | - Perplexity
- NotebookLM
- Copilot
- Bing Chat | - prompt window or search interface
- by entering prompts or questions
- sometimes after uploading user-provided sources | - my prompt
- the retrieval mechanism (web search or document corpus)
- the system's underlying model | **Generated content:**
- synthesised response based on retrieved sources
- usually with citations to the underlying items | - through cited sources or links, when provided
- to verify the synthesis against the original items |\n\n*Training-data based AI Assistants increasingly include retrieval modes (e.g., ChatGPT with web search, Claude with search). When activated, they function as RAG systems for that query — the boundary between the two types is mode-dependent rather than product-dependent.*\n\n\\*RAG (Retrieval-Augmented Generation): a method that combines AI generation with retrieval from a defined corpus of sources — the system synthesises responses based on the retrieved content rather than only on its training data.","HTML":"

Informace

\n

jakýkoli materiál související s tématem nebo otázkou (zde: SSI): fakta, tvrzení, údaje, popisy, argumenty, interpretace, citace, statistiky, obrázky, média atd.

\n

→ dezinformace, zavádějící informace, nesprávné informace

\n

Informační jednotka

\n

konkrétní jednotka informace, se kterou se někdo setká v dané situaci
→ objevuje se ve formě žánru (např. článek, příspěvek, video, zpráva, tweet, rozhovor)
→ v informačním prostředí (např. webová stránka, platforma sociálních médií, konverzace, noviny)

\n

Datum zveřejnění

\n

datum, kdy byla informační položka původně publikována, zveřejněna nebo vysílána
→ udává, jak aktuální je obsah a zda mohl být překonán novějšími poznatky, událostmi nebo vývojem

\n

Obsah

\n

to, co je ve zprávě skutečně řečeno, ukázáno, tvrzeno nebo vysvětleno

\n

→ smyšlený obsah, zmanipulovaný obsah

\n

Sdělení

\n

komunikační význam, který vyplývá z toho, jak autor nebo vydavatel vybírá, zdůrazňuje, rámuje a strukturová obsah → názory / postoje

\n

Náhled

\n

stručné vizuální znázornění informační položky, obvykle kombinující název, úryvek, doménu/URL a někdy i miniaturu — používá se ve feedech, ve výsledcích vyhledávání a při sdílení odkazů na sociálních médiích nebo v aplikacích pro zasílání zpráv

\n

Úryvek

\n

krátký popisný text v náhledu — obvykle jedna nebo dvě věty vyňaté nebo vygenerované z obsahu dané informace

\n

Odkaz

\n

informační položka nebo zdroj, který je citován, uváděn, odkazován nebo zmiňován v jiné informační položce
→ umožňuje vysledovat informace zpět k jejich původu
→ sledování odkazů je klíčovou strategií pro hodnocení spolehlivosti

\n

Zdroj

\n

původ informační položky — používá se ve dvou významech:

\n

jako aktér:

\n
    \n
  • v úzkém smyslu: autor nebo tvůrce, který obsah vytvořil\n
  • \n
  • v širším smyslu: informační prostředí, ve kterém se objevuje\n
  • \n
  • v běžném použití: dokonce i osoba, účet nebo bot, který ji s vámi sdílel („distributor“)\n
  • \n
\n

jako položka:

\n
    \n
  • samotná informační položka, klasifikovaná podle stupně zprostředkování (primární, sekundární, terciární) a podle typu zdroje\n
  • \n
\n

Tvůrce obsahu / autor {{creator}}

\n

osoba nebo organizace, která vytváří původní obsah informační položky
→ může být identifikována, používat pseudonym nebo být anonymní

\n

Stupeň zprostředkování

\n

Stupeň zprostředkování ukazuje, jak daleko je informační položka od původního materiálu – a tedy kolik kroků výběru, interpretace a potenciálního zkreslení mezi nimi leží.

\n
\n
\n\n

Stupeň zprostředkování neurčuje spolehlivost ani důvěryhodnost.
→ Primární zdroj může být zaujatý, neúplný nebo nesprávný (např. výpověď očitých svědků, zavádějící soubor dat).
→ Sekundární zdroj může být spolehlivější než primární materiál, o kterém informuje (např. článek s ověřenými fakty, který opravuje tvrzení politika).

\n
\n
\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Stupeň zprostředkováníEpistemická blízkost / vztah k původní informaciPříklady

Primární zdroj

Přímo prezentuje, dokumentuje, analyzuje nebo interpretuje původní informace: surová data, původní události nebo zkušenosti z první rukyVýzkumná zpráva WHO, výpověď očitých svědků, původní datový soubor, parlamentní projev

Sekundární zdroj

Odkazuje na jednu nebo více primárních informací, analyzuje je, interpretuje, komentuje nebo je uvádí do nového kontextuNovinový článek o zprávě WHO, kapitola v učebnici shrnující výsledky výzkumu, příspěvek na sociálních médiích citující vědeckou studii a komentující danou citaci

Terciární zdroj

Odkazuje, shrnuje nebo kompiluje více primárních a/nebo sekundárních informací, obvykle bez prezentace nových originálních informacíVideo na TikToku reagující na tweet, který komentoval vědeckou studii, heslo na Wikipedii, přehled v encyklopedii
\n

Typy zdrojů

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Typ
zdroje O jaký druh zdroje se jedná?
Autoři / tvůrci
Kdo za ním obvykle stojí?
Primární zájem
Jaký je jejich hlavní účel?
Komunikační záměry
Jak obvykle komunikují?
Kontrola
před publikací Jak pečlivě jsou informace před publikací kontrolovány?
Dopad na spolehlivost a důvěryhodnost
Jak to ovlivňuje spolehlivost a důvěryhodnost?
Žánry
Jaké formáty mají informace v tomto typu zdroje obvykle?
Akademické / Vzdělávací- Univerzity
- Výzkumné instituce -

Školy - Vědecká nakladatelství
-
Tvorba znalostí – Vzdělávání
- Informování

Vysvětlování – Dokumentace důkazů
Často formálně recenzováno, i když úroveň recenze se liší.Často silnější v používání důkazů a dokumentaci, ale zjištění mohou být předběžná, úzce zaměřená nebo nahrazena novějším výzkumem.- Článek
v odborném časopise –
Učebnice – Záznam
přednášky – Heslo v encyklopedii
Komerční / Propagační- Společnosti

Značky – Odvětvová
sdružení – Sponzorovaní tvůrci
- Zisk
– Pozice na trhu –
Reputace
-
Propagace – Prodej
– Budování důvěry ve značku
Obvykle interně kontrolováno z hlediska značky, právních aspektů nebo marketingu.Profesionálně vytvořeno a formováno komerčními zájmy; marketing a informace jsou často nejasně rozlišené.- Sponzorovaný příspěvek
– Blog
značky –
Mikrostránka produktu – Tisková zpráva společnosti
Individuální / Osobní- Soukromé osoby
– Nezávislí
tvůrci – Osobní sítě
-
Sebevyjádření –
Sdílení –
Názor –
Zkušenost – …
-
Vyjadřování –
Sdílení –
Komentování – Zábava
Obvykle není před zveřejněním formálně kontrolováno.Může nabídnout pohled z první ruky, ale spolehlivost, odbornost a odpovědnost se značně liší.- Osobní blog

Komentář na fóru – Soukromá zpráva –
Osobní video
Žurnalistické- Zpravodajské organizace
– Redakční týmy
– Nezávislí novináři
- Veřejné
zpravodajství – Dosah publika
-
Zpravodajství – Interpretace

Vyšetřování – Komentáře
Často redakčně revidováno, i když standardy se liší.Mohou poskytovat ověřené a kontextualizované zpravodajství, ale kvalita se liší podle média, žánru, rychlosti a komerčního tlaku.- Zpravodajský článek
- Reportáž
- Názorový článek
- Úvodník
- Investigativní podcast
Filantropické / Služby- Humanitární organizace
– Charitativní nadace
– Službám orientované nevládní organizace
- Veřejný prospěch
– Pomoc
– Sociální péče
- Informování
– Podpora
– Koordinace pomoci
– Zvyšování povědomí
Často podléhá internímu přezkumu, i když standardy se liší.Často jsou vedeny posláním a zakotveny v praktických zkušenostech, ale jejich rozsah, nezávislost a využívání důkazů se liší.-
Stránka programu pomoci -
Zpráva o projektu nadace - Charitativní zpravodaj
Politika / Obhajoba- Strany

kampaně – zájmové skupiny
– aktivisté
– lobbistické skupiny
-
Advokacie –
Přesvědčování – Mobilizace
-
Přesvědčování –
Vyvíjení tlaku –
Stanovování agendy – Mobilizace
Obvykle strategicky posuzováno s cílem podpořit určitý postoj nebo kampaň.Důležité pro veřejnou debatu, ale často ovlivněné zájmy, přesvědčováním nebo institucionálními zájmy.- Program
strany – Reklama v rámci
kampaně – Manifest
– Lobbistický dokument
Profesní / Členské- Profesní
sdružení – Odborové svazy
– Komory
– Vědecké společnosti
-
Zájmy členů – Profesní standardy
-
Zastupování –
Stanovování standardů – Koordinace
– Informování členů
Často interně kontrolováno z hlediska přesnosti a konzistence.Často vychází z odborných znalostí v dané oblasti, ale pohled může odrážet spíše zájmy členů než širší veřejný zájem.- Odborné pokyny

Zpravodaj pro členy – Stanovisko –
Zpráva o odvětví
Veřejné / Oficiální-
Vlády – Ministerstva
– Veřejné orgány
– Mezinárodní organizace
- Veřejný mandát
- Regulace
- Politika
-
Oznamování – Regulace

Legitimizace – Informování veřejnosti
Obvykle formálně přezkoumáno a schváleno před zveřejněním.Často má autoritativní charakter, pokud jde o oficiální postoje a rozhodnutí, ale může být selektivní, strategické nebo zaměřené na prezentaci.- Politický dokument
– Oficiální prohlášení
– Stránka s často
kladenými dotazy – Zpráva ministerstva
\n
\n
\n\n

Žánry nejsou omezeny na jednu kategorii zdrojů. Například zpravodaj může být komerční, filantropický nebo odborný. Žánr sám o sobě není dostatečným ukazatelem spolehlivosti nebo důvěryhodnosti.

\n
\n
\n

Spolehlivost zdroje

\n

Moderní znalosti jsou natolik specializované, že žádný jednotlivec nemůže nezávisle ověřit všechna tvrzení. Musíme se spoléhat na odborníky a důvěryhodné zdroje. Tato důvěra je však účinná pouze do té míry, do jaké jsme schopni rozpoznat, kdo je skutečně odborníkem a které zdroje byly vytvořeny za podmínek, které podporují jejich spolehlivost.

\n

Tento úsudek podporují tři doplňující se úhly pohledu:

\n
    \n
  • Redakční kontrola
    způsobu vzniku zdroje\n
  • \n
  • Ověřování
    faktů – ověření konkrétních tvrzení\n
      \n
    • redaktory před publikací, nebo\n
    • \n
    • nezávislými organizacemi po zveřejnění\n
    • \n
    \n
  • \n

  • Boční čtení – vlastní prozkoumání zdroje příjemcem: opuštění samotného zdroje a konzultace toho, co o něm říkají spolehlivé nezávislé reference\n
  • \n
\n

Redakční kontrola

\n

Formální proces před publikací, při kterém jsou informace vybírány k publikaci, upravovány, modifikovány nebo vynechávány — a při kterém je jejich obsah zkontrolován z hlediska kvality podle standardů vydavatele, než se dostanou k veřejnosti.

\n

Redakční recenze tak kombinuje dvě funkce:

\n
    \n
  • Výběr a rámcování: rozhodování o tom, které informace budou zveřejněny, jak budou formulovány a co bude vynecháno\n
  • \n
  • Kontrola kvality a ověřování faktů: ověřování přesnosti, zdrojů a důkazů\n
  • \n
\n

Rigoróznost se liší – od neformální úpravy jednou osobou až po formální vícestupňovou revizi. V tradičním publikačním kontextu tyto role obvykle plnily samostatné subjekty – novinář (tvůrce obsahu) a redakční tým novin (redaktor obsahu). Recenze v akademickém publikování je specializovanou formou.

\n
\n
\n\n

Redakční recenze není neutrální.
Formální proces a přísná kontrola kvality nevylučují zaujatost. Redakční rozhodnutí odrážejí motivy, zájmy a redakční linii vydavatelské organizace – její poslání, vlastnictví, financování a cílové publikum. Stejný článek může být pečlivě zkontrolován a rámován tak, aby sloužil agendě vydavatele. Kvalita a zaujatost se vzájemně nevylučují. To je redakční gatekeeping v praxi. Analogickou funkci na digitálních platformách plní algoritmický gatekeeping.

\n
\n
\n

V digitálním prostředí se hranice posouvají. Redakční role je často obcházena – kdokoli s účtem může zveřejňovat nebo sdílet informace bez redakční kontroly nebo institucionální podpory. Zároveň se více do popředí dostává role provozovatele: algoritmická kurátorství, sponzorovaný obsah a systémy doporučení formují viditelnost způsobem, jakým to tradiční distribuční sítě nedělaly.

\n
\n
\n\n

Spolehlivost informace závisí na jejím tvůrci a redakční kontrole, kterou prošla – nikoli na tom, kdo ji sdílel.

\n
    \n
  • retweetovaný článek: účet, který jej sdílel, není jeho autorem – za článkem stojí jiný autor\n
  • \n
  • bot zveřejňující odkaz: bot, který jej zveřejnil, není jeho tvůrcem – odkazovaný obsah má svého vlastního tvůrce\n
  • \n
\n
\n
\n

Ověřování faktů {\\[fact checker\\]}

\n

Praxe ověřování faktických tvrzení v informačních položkách.

\n

Ověřování faktů existuje ve dvou odlišných kontextech:

\n
    \n
  • Před publikací: specializovaná redakční role v rámci vydavatelských organizací, která ověřuje tvrzení před jejich zveřejněním\n
  • \n
  • Po zveřejnění: nezávislé organizace (viz níže), které hodnotí již zveřejněná tvrzení a v reakci na ně vytvářejí vlastní informační příspěvky\n
  • \n
\n
\n
\n\n

AFP Fact Check (Francie)

\n
    \n
  • Jazyky: angličtina, francouzština\n
  • \n
  • Zaměření: pochybné fotografie, videa, oficiální prohlášení a další dezinformace, které se objevují online\n
  • \n
  • Financování: částečně dotováno francouzskou vládou, přijímá také přímou podporu od Facebooku.\n
  • \n
  • Odkaz:\nhttps://factcheck.afp.com/\n
  • \n
\n

BBC Reality Check (Spojené království)

\n
    \n
  • Jazyk: angličtina\n
  • \n
  • Zaměření: fámy a tvrzení z zpravodajských webů nebo sociálních médií\n
  • \n
  • Financování: z veřejných prostředků\n
  • \n
  • Odkaz:\nhttps://www.bbc.com/news/reality_check\n
  • \n
\n

Correctiv (Německo)

\n
    \n
  • Jazyky: němčina; prostřednictvím partnerských médií publikuje také v arabštině, angličtině, francouzštině, ruštině a turečtině\n
  • \n
  • Zaměření: dezinformace a falešné informace, investigativní žurnalistika\n

    Financování: dary (mezi hlavní dárce patří Luminate, Brost-Stiftung, Open Society Foundations, Google, Deutsche Telekom); komerční dceřiná společnost dostává od Facebooku platby za ověřování faktů v obsahu

    \n
  • \n
  • \nOdkaz:https://correctiv.org/\n
  • \n
\n

dpa-Faktencheck (Německo)

\n
    \n
  • Jazyky: němčina, nizozemština, francouzština (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko)\n
  • \n
  • Zaměření: tvrzení s veřejným významem; politická prohlášení a virální obsah\n
  • \n
  • Financování: tržně financovaná tisková agentura; menší projektové financování (Google News Initiative, EU); spolupráce s Meta označena u jednotlivých ověření faktů\n
  • \n
  • Odkaz\n:https://dpa-factchecking.com/germany/\n
  • \n
\n

FactCheck.org (Spojené státy)

\n
    \n
  • Jazyk: angličtina\n
  • \n
  • Zaměření: politická tvrzení a prohlášení v USA; virální hoaxy\n
  • \n
  • Financování: Annenberg Public Policy Center, University of Pennsylvania, financováno především Annenberg Foundation; partnerství s Meta trvalo od roku 2016 do roku 2025\n
  • \n
  • Odkaz\n:https://www.factcheck.org/\n
  • \n
\n

Faktabaari (Finsko)

\n
    \n
  • Jazyky: finština, švédština, angličtina\n
  • \n
  • Zaměření: ověřování faktů, zejména během místních, národních a evropských voleb\n
  • \n
  • Financování: především prostřednictvím grantů a cen třetího sektoru\n
  • \n
  • Odkaz:\nhttps://faktabaari.fi/\n
  • \n
\n

Maldita.es (Španělsko)

\n
    \n
  • Jazyk: španělština\n
  • \n
  • Zaměření: politika, věda, zdraví, klima, migrace, gender; komunitní iniciativa\n
  • \n
  • Financování: nezisková nadace; dary, členské příspěvky, partnerství s platformami (Meta, Google), výzkumné projekty EU\n
  • \n
  • Odkaz\n:https://maldita.es/\n
  • \n
\n

Pagella Politica (Itálie)

\n
    \n
  • Jazyk: italština\n
  • \n
  • Zaměření: výroky italských politiků (sesterský web Facta.news se zabývá virálními dezinformacemi)\n
  • \n
  • Financování: soukromá společnost; příjmy od mediálních klientů, partnerství s Meta (prostřednictvím Facta.news), financování projektů EU a Erasmus\n
  • \n
  • Odkaz\n:https://pagellapolitica.it/\n
  • \n
\n

Reuters Fact Check (Velká Británie)

\n
    \n
  • Jazyk: angličtina\n
  • \n
  • Zaměření: vizuální materiál, tvrzení zveřejněná na sociálních médiích\n
  • \n
  • Financování: Reuters, finanční podporu poskytuje Facebook\n
  • \n
  • Odkaz\n:https://www.reuters.com/fact-check/\n
  • \n
\n

Snopes (USA)

\n
    \n
  • Jazyk: angličtina\n
  • \n
  • Zaměření: městské legendy, internetové fámy, politická a společenská tvrzení v USA\n
  • \n
  • Financování: nezávislá mediální společnost; reklama a členské příspěvky; předchozí partnerství s Meta skončilo v roce 2019\n
  • \n
  • Odkaz\n:https://www.snopes.com/\n
  • \n
\n
\n
\n
\n
\n\n

Většina významných organizací zabývajících se ověřováním faktů přijímá finanční prostředky nebo platby za partnerství od velkých digitálních platforem (zejména Meta/Facebook). Tento vztah je otevřeně zveřejňován, ale vyžaduje kritické zhodnocení.

\n
\n
\n
\n
\n\n\n
\n
\n

Laterální čtení

\n

Laterální čtení je strategie hodnocení zdrojů podobná té, kterou používají ověřovatelé faktů.

\n

Zpočátku se soustředíte na zpochybnění zdroje (kdo za obsahem stojí), nikoli na samotný obsah. Místo vertikálního čtení – tedy setrvání na webové stránce a její analýzy odshora dolů – stránku rychle opustíte, vyhledáte jméno zdroje a ověříte, co o něm říkají jiné důvěryhodné stránky. Pokud se zdroj jeví jako nedůvěryhodný, neztrácejte s ním čas. Najděte si lepší zdroj.

\n

Stejný laterální přístup funguje i při ověřování digitálních platforem, konkrétních tvrzení, citátů nebo statistik v obsahu: opustěte stránku a vyhledejte nezávislé potvrzení.

\n
\n
\n\n

Nesnažte se zdroj posoudit pouhým čtením. Opusťte jej. Využijte zbytek webu, abyste zjistili, o co jde.

\n
\n
\n
\n
\n\n
    \n
  • Opusťte webovou stránku. Otevřete novou kartu (Cmd-klik / Ctrl-klik) a vyhledejte na webu daný název. Používejte přesné vyhledávací termíny – jména uveďte v uvozovkách. Přidejte konkrétní termíny z níže uvedených kontrolních seznamů, abyste se zaměřili na konkrétní bod (např. „Employment Policies Institute“ + „zdroje financování“).\n
  • \n
  • Omezte počet kliknutí. Neklikejte na první výsledek. Prohlédněte si úryvky a URL adresy několika výsledků; hledejte záznamy na nezávislých referenčních stránkách (Wikipedia, SourceWatch, zavedená zpravodajská média).\n
  • \n
  • Ověřujte. Na spolehlivých externích stránkách použijte klávesovou zkratku pro vyhledávání na stránce (command+F), abyste rychle našli jména nebo klíčové termíny k ověření.\n
  • \n
\n
\n
\n

☑ Odbornost a kvalifikace autora

\n
\n
\n\n

Identifikovatelnost

\n
    \n
  • Jméno autora a jeho profesní role\n
  • \n
  • Kontaktní údaje (např. firemní e-mail, profesní webové stránky)\n
  • \n
  • Ověřitelný profesní profil (např. ResearchGate, stránka instituce, LinkedIn)\n

    Kvalifikace a odborné znalosti v daném oboru

    \n
  • \n
  • Vzdělání relevantní pro dané téma\n
  • \n
  • Profesní zkušenosti v dané oblasti\n
  • \n
  • Specializace v konkrétní diskutované oblasti\n

    Institucionální podpora, financování a zaujatost

    \n
  • \n
  • Příslušnost k identifikovatelné instituci nebo organizaci\n
  • \n
  • Pozice autora v rámci dané instituce\n
  • \n
  • Zveřejněné zdroje financování a střety zájmů\n
  • \n
  • Příslušnost ke skupinám nebo organizacím s konkrétním programem\n

    Publikace

    \n
  • \n
  • Další publikace autora na dané téma\n
  • \n
  • Publikace v recenzovaných časopisech\n
  • \n
  • Citace prací autora v jiných důvěryhodných zdrojích\n
  • \n
  • Členství v uznávaných profesních nebo akademických organizacích\n

    Aktualita a kontinuita

    \n
  • \n
  • Nedávné publikace v daném oboru\n
  • \n
  • Kontinuita odbornosti\n
  • \n
\n
\n
\n
\n
\n\n

Ukazatele vyžadují interpretaci. Některé signály lze snadno špatně vyložit.
→ Sláva není synonymem důvěryhodnosti. Veřejná viditelnost, přítomnost v médiích nebo velký počet sledujících neznamenají odbornost v konkrétním tématu.
→ Vysoký počet citací sám o sobě neznamená důvěryhodnost. Často citovaná práce může být také často zpochybňována nebo napadána – kontext citací je důležitý. → Příslušnost k instituci sama o sobě není důkazem důvěryhodnosti. Instituce mohou mít své vlastní agendy nebo předsudky a měly by být posuzovány společně s autorem.
→ Náhlý přechod k tématům mimo dosavadní odbornost autora není automaticky varovným signálem, ale vyžaduje bližší prozkoumání.

\n
\n
\n

☑ Reputace organizace

\n
\n
\n\n

Financování a příslušnost

\n
    \n
  • Zdroje financování a dárci (mateřské organizace, sponzoři nebo PR firmy stojící za organizací)\n
  • \n
  • Zveřejnění zdrojů financování a střetů zájmů\n
  • \n
  • Politické, průmyslové nebo ideologické vazby\n
  • \n
\n

Redakční postupy a odpovědnost

\n
    \n
  • Zásady pro opravy a stažení článků\n
  • \n
  • Jmenovaný vedoucí redakce nebo ombudsman\n
  • \n
  • Oddělení redakce, zpravodajství a reklamy nebo financování\n
  • \n
  • Transparentnost ohledně metod ověřování\n
  • \n
\n

Identita a typ

\n
    \n
  • Typ organizace (akademická, žurnalistická, advokační, komerční, vládní – viz Kategorie zdrojů)\n
  • \n
  • Krycí skupiny nebo maskované webové stránky: zda organizace skutečně reprezentuje to, co se zdá, že reprezentuje, nebo zda slouží jako zástěrka pro jiné zájmy\n
  • \n
\n

Dosavadní výsledky a postavení

\n
    \n
  • Délka působení a stálost zaměření\n
  • \n
  • Jak organizaci popisují nezávislé referenční weby (Wikipedia, SourceWatch, ověřovatelé faktů, renomovaná média)\n
  • \n
  • Zdokumentované kontroverze, hodnocení ověřovatelů faktů nebo kritické reportáže\n
  • \n
\n
\n
\n
\n
\n\n

Indikátory vyžadují interpretaci. Některé signály lze snadno špatně vyložit.
→ Samotný status neziskové organizace ještě neznamená důvěryhodnost. Mnoho zájmových a krycích organizací funguje jako neziskové organizace.
→ Profesionální design a propracovaná webová stránka samy o sobě nejsou zárukou důvěryhodnosti. Webový design předčil naše metody hodnocení.
→ Dlouhá historie činnosti sama o sobě není zárukou spolehlivosti — vlastnictví, financování a postupy se mohou v průběhu času měnit.
→ Institucionální příslušnost sama o sobě není zárukou důvěryhodnosti. Instituce mohou mít své vlastní agendy nebo předsudky a měly by být zkoumány společně s organizací.

\n
\n
\n
\n
\n\n
\n
\n
\n

Informační prostředí

\n

fyzické nebo digitální kontexty, ve kterých jsou informace dostupné a s nimiž se setkáváme přímo

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Informační prostředíDefiniceS čím se tam obvykle setkávám jako první?
Analogová informační prostředínedigitální prostředí, ve kterých se lidé setkávají s informačními jednotkami přímoinformační položky v tištěné, přenášené, prostorové, živé nebo mluvené podobě
Digitální informační kanály a platformydigitální prostředí, ve kterých se lidé setkávají s informacemi přímoinformační položky v podobě zveřejněných, nahraných nebo streamovaných
\n
\n
\n\n

Hranice mezi analogovým a digitálním prostředím je stále méně zřetelná: živé vysílání může být současně streamováno, tištěné publikace se často objevují v digitální podobě a živé události jsou často vysílány nebo streamovány online.

\n
\n
\n

☑ Analogová informační prostředí

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
TypDefiniceTypické příklady (záměrné setkání)Typické příklady (náhodné setkání)Jak se zde setkávám s informacemi?
Tisk / PublikaceTištěné materiály – jako jsou noviny, časopisy, knihy, brožury, letáky, plakáty nebo cedule – které jsou fyzicky distribuovány, vystaveny nebo zpřístupněny ke čtení.-
předplatné novin - nákup
časopisu - akademická učebnice
- kniha z knihovny
- leták k kampani v poštovní
schránce - brožura v čekárně -
bezplatné noviny ve vlaku -
billboard
- plakát na autobusové zastávce
- zakoupením, předplatným nebo vyzvednutím výtisku -
čtením, prohlížením nebo listováním -
někdy si všimnete tištěného materiálu umístěného na veřejném místě
Vysílání a veřejné rozhlasové hlášeníZvukové nebo audiovizuální informace přenášené širokému publiku prostřednictvím rozhlasu, televize, obrazovek nebo systémů veřejného rozhlasu – buď jako plánované vysílání, nebo jako nepřetržité / situační hlášení.- televizní zprávy doma -
rozhlasový program
- přímý přenos sportovních utkání
- televizní obrazovka v čekárně –
rádio hrající v pozadí v obchodě –
hlášení z reproduktorů na nádraží –
rozhlasový systém na letišti
- naladěním kanálu nebo stanice –
přepínáním mezi kanály
– někdy pobytem v prostoru, kde se vysílá obsah
Instalace, památníky a expoziceProstorové, statické a obvykle trvalé nebo polotrvalé objekty, struktury nebo expozice umístěné ve veřejných nebo institucionálních prostorech za účelem informování, připomenutí nebo vyjádření.- muzejní výstava
- návštěva
památníku - instalace
v galerii - informační pavilon
- památník ve veřejném parku –
pamětní deska
– dočasná instalace veřejného umění
- návštěvou prostoru, ve kterém se nacházejí -
někdy pouhým průchodem kolem nebo fyzickou přítomností v místě, kde jsou umístěny
Živé akce a veřejné akceČasově ohraničená živá shromáždění nebo akce zahrnující lidi — organizované za účelem informování, přesvědčování, vyjádření, připomenutí nebo mobilizace.- konference
-
přednáška - divadelní představení
- kampaň -
plánovaná demonstrace
- pouliční protest
-
flashmob - informační stánek -
protestní tábor
- vigilie
- pouliční představení
- účastí v konkrétním čase a místě
– někdy tím, že se nacházíte v blízkosti místa, kde se akce nebo událost koná
Osobní rozhovory a ústní šíření informacíPřímá, osobní výměna informací mezi jednotlivci – v soukromém, společenském nebo profesním prostředí.- požádání přítele o radu
– diskuse
u rodinné večeře – konzultace s kolegou
– rozhovor mezi rodičem a učitelem
- zaslechnutí rozhovoru –
neformální poznámka na společenském setkání –
ústní šíření informací v komunitě
- prostřednictvím mluvení, naslouchání a kladení otázek v rámci přímé osobní interakce
\n

☑ Digitální informační platformy a kanály {\\[informační kanál\\]} {\\[platforma\\]} {\\[kanál\\]}

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
TypDefiniceTypické příkladyKdo zde může zveřejňovat informace?Je to, co zde vidím, stejné pro všechny, algoritmicky přizpůsobené pro mě, nebo založené na mé vlastní konfiguraci?Jak zde lidé informace vyhledávají a procházejí?
Webové stránky / blogyVlastní online prostor jednotlivce nebo organizace – například webová stránka instituce, zpravodajský web, stránka společnosti nebo osobní blog – kde je obsah publikován přímo jménem vlastníka.- who.int-
bbc.co.uk
- greenpeace.org - my-travelblog.eu
Řízeno
vlastníkem – Vlastník –
Autorizovaní přispěvatelé
Stejné pro všechny
Obsah je strukturován vlastníkem webu prostřednictvím nabídek, kategorií a rozvržení stránky
- Pomocí nabídek -
Kliknutím na odkazy -
Procházením sekcí nebo kategorií -
Pomocí interního vyhledávání, je-li k dispozici -
Přecházením z jedné stránky na druhou
Sociální médiaPropojené digitální prostory, kde uživatelé a organizace zveřejňují, sdílejí a šíří obsah.- Facebook
- Instagram
- TikTok
- X
- LinkedIn
- Threads
- Mastodon
Otevřené
– Téměř kdokoli s účtem –
Organizace
– Veřejné osobnosti
– Inzerenti
Algoritmicky přizpůsobené pro mě
Zprávy, doporučení, trendový obsah a propagované příspěvky jsou formovány mým chováním a zapojením
- Procházením feedů -
Sledováním účtů -
Otevíráním komentářů, odpovědí a vláken -
Klikáním na sdílení, reposty a doporučení -
Vyhledáváním hashtagů, klíčových slov nebo názvů účtů
Video / audio platformyDigitální prostory, kde mnoho různých uživatelů nebo organizací nahrává a sdílí video nebo audio obsah.- YouTube
- Vimeo
- SoundCloud
Otevřené
– Téměř kdokoli s účtem nebo
kanálem – Organizace
– Producenti
médií – Podcasteri
Algoritmicky přizpůsobené pro mě
Doporučení, fronty automatického přehrávání a navrhované položky jsou utvářeny mou historií sledování / poslechu
- Vyhledáváním konkrétních položek -
Procházením playlistů nebo front
- Sledováním doporučení -
Otevíráním kanálů, epizod nebo seriálů
- Používáním odběrů
Streamovací / on-demand službyKurátorské digitální služby, které nabízejí přístup ke katalogu médií na vyžádání.- Netflix
- Disney+
- BBC iPlayer -
Arte
- RaiPlay
Kurátorované
– Poskytovatel –
Autorizovaní producenti –
Licencovaní partneři poskytující obsah
Algoritmicky přizpůsobené pro mě
Doporučení, vybrané položky a prezentace katalogu jsou utvářeny mou historií sledování
- Procházením katalogu -
Výběrem z doporučeného obsahu
- Pokračováním v seriálech nebo pořadech
- Sledováním řady doporučení -
Vyhledáváním titulů, žánrů nebo kategorií
Komunikační / zasílací aplikaceSoukromé nebo polosoukromé prostory – jako jsou aplikace pro zasílání zpráv nebo e-mailové aplikace – pro přímou výměnu mezi jednotlivci nebo skupinami.- WhatsApp
- Signal
- Messenger
- Gmail
- Outlook
Řízené
členy – Účastníci konverzace –
Členové skupiny –
Odesílatelé na seznamu adresátů
Na základě mé vlastní konfigurace
To, co vidím, závisí na mých kontaktech, konverzacích, skupinách a na tom, jak je organizuji
- Otevřením chatů nebo vláken -
Čtením chronologických toků zpráv -
Sledováním přeposlaných zpráv, odkazů a příloh
- Vyhledáváním v historii chatu, odesílatelů nebo klíčových slov
Diskusní fóra / komunitní prostoryInteraktivní prostory – jako jsou fóra, diskusní fóra, sekce komentářů nebo komunitní skupiny – kde uživatelé diskutují, komentují, kladou otázky a odpovídají si navzájem.- Reddit
- Discord
- Stack Overflow -
Quora
Polootevřené
– Členové
– Registrovaní uživatelé
– Moderátoři
Stejné pro všechny / Na základě mé vlastní konfigurace
To, co vidím, závisí nejprve na tom, ke kterým komunitám, serverům, fórům nebo vláknům se připojím nebo do nich vstoupím; v rámci nich může být viditelnost dále ovlivněna hlasováním, moderováním a tříděním.
- Procházením vláken -
Otevíráním odpovědí a podvláken -
Sledováním oznámení -
Přecházením mezi kategoriemi nebo komunitami -
Vyhledáváním témat, značek nebo názvů vláken
\n
\n
\n\n

Některé platformy spadají do více než jednoho typu – například Telegram (zasílání zpráv + veřejné kanály), Discord (zasílání zpráv + komunita), Reddit (fórum + sociální média), Spotify (streamování + objevování podcastů).

\n
\n
\n

☑ Překážky přístupu

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
PřekážkaPříkladyLidé, kteří jsou obvykle vyloučeni
Finanční překážky-
Placené obsahy -
Poplatky za předplatné - Prémiová členství
-
Domácnosti s nízkými příjmy - Studenti bez přístupu
k institucím - Uživatelé v regionech se slabšími měnami
Jazykové bariéry- Cizí jazyk
- Akademická nebo technická terminologie
- Složité větné struktury
- Uživatelé
, pro které není daný jazyk mateřským – Uživatelé s nižším formálním vzděláním
– Mladší uživatelé
Bariéry související se zdravotním postižením- Chybějící podpora čteček
obrazovky - Chybějící titulky nebo přepisy -
Nízký kontrast nebo malý text
- Uživatelé se zrakovým postižením
- Uživatelé se sluchovým postižením
- Uživatelé s kognitivním postižením
Technické překážky- Vysoké požadavky
na šířku pásma - Nutnost
moderních zařízení - Specifický software nebo aplikace
- Uživatelé se staršími zařízeními
- Uživatelé z venkovských oblastí s omezeným připojením
k internetu - Domácnosti s nízkými příjmy
Geografické překážky- Regionální omezení
- Místní omezení platforem
- Uživatelé v omezených regionech
- Cestující
Politické / regulační překážky- Vládní
cenzura - Vládní zákazy platforem nebo aplikací
- Sankce nebo embarga
- Uživatelé v zemích s restriktivní mediální politikou
– Aktivisté, novináři, disidenti
Překážky související s účtem a identifikací- Povinné vytvoření
účtu -
Ověření totožnosti - Ověření věku
- Uživatelé bez e-mailu nebo telefonu
- Uživatelé bez oficiálního dokladu
totožnosti - Nezletilí bez souhlasu rodičů
Překážky související s ochranou soukromí- Povinné
sdílení údajů -
Požadavky na sledování - Požadovaná oprávnění aplikace
- Uživatelé citliví na ochranu soukromí - Uživatelé vyhýbající se vládnímu dohledu - Uživatelé obávající se sběru dat ze strany firem
\n
\n
\n\n

Tyto překážky se vzájemně nevylučují, často se překrývají nebo vzájemně posilují – například Velký čínský firewall blokuje konkrétní platformy pouze v rámci této země, čímž působí jako geografická i politická/regulační překážka.

\n
\n
\n

Systémy přístupu k informacím

\n

Systémy, prostřednictvím kterých se k informacím přistupuje nepřímo – prostřednictvím náhledů / úryvků nebo prostřednictvím syntetizovaných odpovědí na jejich základě.

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Systémy pro přístup k informacímDefiniceKde mám začít?Co se tam zobrazí?
Vyhledávací systémySystémy, které vyhledávají a řadí informační položky v reakci na dotaz uživatele a místo samotných položek vrací náhledy.vyhledávací rozhraníseřazený seznam náhledů:
- názvy
-
úryvky - URL
Objevovací systémySystémy, které vyhledávají a třídí informační položky ve feedech nebo adresářích a místo samotných položek vrací náhledy.rozhraní kanálu nebo procházeníkurátorované náhledy
:-
nadpisy- karty-
doporučení
Generativní systémy AISystémy, které generují nebo syntetizují odpovědi na základě informačních položek, místo aby uživatele na tyto položky odkazovaly.okno s výzvougenerovaná, syntetizovaná odpověď, někdy s citacemi
\n

☑ Vyhledávací systémy {\\[vyhledávače\\]}

\n

informační položky přístupné nepřímo prostřednictvím vyhledávání
→ uživatelé zadají dotaz do vyhledávacího rozhraní a obdrží seřazený seznam náhledů odkazujících na podkladové položky

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
TypDefiniceTypické příkladyJaký je můj výchozí bod a jak zde hledám informace?Co určuje, které informační položky se zobrazí a v jakém pořadí?Co dostanu zpět?Jak se odtud dostanu k podkladovým informacím, pokud je to vůbec možné?

Vyhledávače

Systémy, které indexují a řadí informace na webu na základě dotazů uživatelů.- Google
- Bing -

DuckDuckGo - Ecosia
- vyhledávací lišta
– zadáním klíčových slov nebo otázek
- můj dotaz
– algoritmy
řazení – relevance

aktuálnost – optimalizace
pro vyhledávače – někdy personalizace na základě polohy nebo historie vyhledávání
Náhledy existujících informací:
- seřazený seznam výsledků s úryvky, názvy a URL adresami
- shrnutí generovaná umělou inteligencí
- kliknutím na odkaz ve výsledku, který mě přenese přímo k dané informaci v jejím původním umístění

Vědecké databáze

Systémy, které umožňují vyhledávání a přístup k vědeckým informacím prostřednictvím vyhledávání, filtrování a strukturovaných metadat.- PubMed
- JSTOR
- Google Scholar -
ERIC
- formulář pro pokročilé vyhledávání s filtry
- zadáním klíčových slov -
filtrováním metadat
- kombinací vyhledávacích polí
- můj dotaz
– shoda
metadat – počet
citací – hodnocení relevance
– indexování specifické pro danou databázi
Náhledy existujících informačních položek:
- bibliografické záznamy
- abstrakty
- někdy odkazy na plné texty nebo přímý přístup k nim
- kliknutím na odkaz na plný text –
někdy přímo v rámci stejného systému –
někdy přes externího
vydavatele – někdy za paywallem nebo po přihlášení do institucionálního účtu
\n

☑ Vyhledávací systémy

\n

informační položky přístupné nepřímo prostřednictvím kurátorovaných kanálů nebo adresářů → uživatelé procházejí kanál nebo adresář a vidí náhledy odkazující na podkladové položky

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
TypDefiniceTypické příkladyJaký je můj výchozí bod a jak zde hledám informace?Co určuje, které informační položky se zobrazí a v jakém pořadí?Co dostanu zpět?Jak se odtud dostanu k podkladovým informacím, pokud vůbec?
ZdrojeSystémy, které prezentují nepřetržitý, personalizovaný proud doporučených informací na základě témat, zájmů nebo chování uživatele.- Google News -
Google Discover -
Apple News -
Flipboard
- Upday
- Microsoft Start
- personalizovaný feed nebo
rozhraní pro procházení - posouváním feedu -
někdy výběrem témat nebo kategorií
- někdy zadáním klíčových slov
- redakční kurátorství
- algoritmické kurátorství (zejména detekce trendů)
- algoritmická personalizace (zejména personalizované řazení, doporučení)
Náhledy existujících informačních položek:
- titulky
- karty
-
úryvky - miniatury
- doporučení z různých zdrojů
- klepnutím nebo kliknutím na titulek, kartu nebo náhled
– tím se dostanu k informačnímu prvku v jeho původním umístění
AdresářeSystémy, které organizují informační položky do procházitelných katalogů s kategoriemi, grafy a doporučeními.- Apple Podcasts -
Spotify Podcasts -
Pocket Casts
- rozhraní pro procházení s kategoriemi a
žebříčky - procházením kategorií nebo žebříčků -
sledováním doporučení -
někdy zadáním klíčových slov
- redakční kurátorství -
algoritmické kurátorství (zejména detekce trendů – „žebříčky popularity“)
- algoritmická personalizace (někdy doporučení)
Náhledy existujících informačních položek:
- seznamy s názvy, popisy a
seznamy epizod - miniatury
- hodnocení
- někdy doporučení
- klepnutím nebo kliknutím na záznam –
někdy lze položku přehrát přímo v aplikaci –
přechod na podkladový hostitel není vždy viditelný
\n

Některé platformy fungují jak jako systémy pro objevování obsahu, tak jako digitální kanály – Apple Podcasts a Spotify Podcasts například zobrazují podcasty hostované jinde, ale také přehrávají obsah přímo v aplikaci.

\n

☑ Generativní systémy AI

\n

informační položky přístupné nepřímo prostřednictvím generativní syntézy
→ uživatelé zadají výzvu a obdrží syntetizovanou odpověď, někdy s odkazy na podkladové položky

\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
TypDefiniceTypické příkladyJaký je můj výchozí bod a jak zde hledám informace?Co určuje, které informace se zobrazí a v jakém pořadí?Co dostanu zpět?Jak se odtud dostanu k podkladovým informacím, pokud je to vůbec možné?

AI založená na trénovacích datech

Systémy, které generují odpovědi na základě vzorců naučených během tréninku, bez vyhledávání v reálném čase z externích zdrojů.- ChatGPT
- Claude
- Gemini
- okno pro zadávání příkazů nebo chatové
rozhraní – zadáním příkazů, otázek nebo následných pokynů
- můj příkaz –
základní model systému –
trénovací data s omezením znalostí
Generovaný obsah:
- syntetizovaná odpověď
- na základě vzorců z trénovacích dat -
zřídka s odkazy na konkrétní zdroje
- generovaná odpověď je obvykle konečným výsledkem -
základní zdroje obvykle nelze vyhledat

RAG* AI

Systémy, které syntetizují odpovědi načtením relevantního obsahu z externích zdrojů v okamžiku dotazu – z otevřeného webu nebo z korpusu poskytnutého uživatelem.- Perplexity
- NotebookLM
-
Copilot - Bing Chat
- okno pro zadávání příkazů nebo vyhledávací
rozhraní - zadáním příkazů nebo otázek
- někdy po nahrání zdrojů poskytnutých uživatelem
- můj dotaz –
mechanismus vyhledávání (vyhledávání na webu nebo korpus dokumentů)
– základní model systému
Generovaný obsah
:- syntetizovaná odpověď založená na vyhledaných
zdrojích- obvykle s odkazy na podkladové položky
- prostřednictvím citovaných zdrojů nebo odkazů, jsou-li k dispozici
– k ověření syntézy proti původním položkám
\n

AI asistenti založení na trénovacích datech stále častěji zahrnují režimy vyhledávání (např. ChatGPT s webovým vyhledáváním, Claude s vyhledáváním). Po aktivaci fungují jako systémy RAG pro daný dotaz – hranice mezi těmito dvěma typy závisí spíše na režimu než na produktu.

\n

*RAG (Retrieval-Augmented Generation): metoda, která kombinuje generování AI s vyhledáváním z definovaného korpusu zdrojů – systém syntetizuje odpovědi na základě vyhledaného obsahu, nikoli pouze na základě svých trénovacích dat.

","UPDATEDAT":"2026-05-17T18:10:25.578Z","LANG":"cs","ID":"e2005735-1c9b-4e19-b33b-001832b8657a","TITLE":"Informace, zdroje a informační prostředí","SOURCELANG":"en"}